Sama Moskva považuje Peking za přímo mimořádného strategického spojence – to ve svém nedávném vystoupení na půdě Státní dumy potvrdil i ministr Lavrov. Samozřejmě ve známé souvislosti, připomínané často Američanům a Evropanům: my vás přece nepotřebujeme, je tu ještě Asie, Afrika nebo Latinská Amerika.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Co říká Čína Rusku v krizi kolem Ukrajiny

Pokud jde o žádost samotnou, kterou už dementovalo čínské velvyslanectví v Moskvě i ruská strana, mnozí odborníci rovnou zapochybovali, že by něco takového mohlo z úst čínského prezidenta vůbec zaznít. Jednotní jsou ale v tom, že Čína nehodlá Rusko v jeho konfliktu s Ukrajinou podporovat. Číňané se naopak domnívají, že jakákoli válka s účastí Ruska je pro jejich zemi mimořádně nežádoucí. Jenže i někteří čínští politologové jsou přesvědčeni, že pokud se do jara, a to už není dlouho, nepodaří konflikt vyřešit na diplomatické úrovni, je blíže nespecifikovaný ozbrojený střet nevyhnutelný.

Čínské zájmy

Vraťme se ale k údajné žádosti Pekingu adresované Moskvě, aby ruské síly při ukrajinské hranici nezaútočily po dobu zimní olympiády, která začíná už tento pátek. Nezávislý ruský vojenský odborník Pavel Felgengauer soudí, že přes veškerá dementi z ruské i čínské strany takovýto pokusný balónek vypuštěn být mohl, a to jako důkaz čínské neutrality v tomto velmi nebezpečném konfliktu.

Převzato z Plusu

Zmíněný odborník také připomíná nedávné tajemné zvěsti o tom, že Čína a Rusko by mohly postupovat ruku v ruce, a jakmile by ruská vojska překročila ukrajinskou hranici, ta čínská by se vrhla na Tchaj-wan. Felgengauer je toho názoru, že v takovém případě by Čína svou neutrální pozici kolem ukrajinského konfliktu jednoznačně popřela. Peking Moskvu nijak významněji podporovat nebude, ale kritizovat, nebo dokonce pranýřovat určitě taky ne.

A je tu ještě jeden velmi dobrý důvod, aby se Čína v této krizi chovala zdrženlivě: Ukrajina je pro říši středu stále významnějším obchodním partnerem – jen během loňského roku sem vyvezla zboží za 6 a půl miliardy dolarů, téměř polovinu přitom tvořila ukrajinská zemědělská a potravinářská produkce.

Jistě není sporu o tom, že Rusko a Čína k sobě mají (už pro povahu metod vládnutí) dost blízko. Svědčí o tom třeba i fakt, že od roku 2013 se oba prezidenti setkali už čtyřicetkrát nebo že Putin o Si Ťin-pchingovi rád mluví jako o „starém příteli“. Stejně tak je ale jisté, že v případě podobných krizí budou pro Čínu vždy rozhodující její vlastní zájmy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít