Perspektiva vleklé opotřebovávací války rychle odhalila rozpory mezi evropskými politickými lídry a analytiky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Představy o tom, co je porážka Ruska, jsou v Evropě i USA různé

Ti jsou sice jednotní, pokud jde o proklamativní podporu Kyjeva a ekonomický trest, uvalený na Rusy, ale zatím se nemohou dohodnout, zda Ukrajině pomoci k vojenskému vítězství, anebo dosáhnout alespoň klidu zbraní doslova za každou cenu.

Kyjev už na výzvy k co nejrychlejšímu smíru s Rusy odpověděl odmítavě, tvrdě a ústy prezidentova poradce Arestovyče dokonce vulgárně.

Převzato z Plusu

Ukrajinské úřady jsou přesvědčeny, že v zájmu co nejrychlejšího ukončení války musí EU a USA zavést další sankce (což se v podobě šestého, pravda, kompromisního balíčku právě stalo) a urychlit dodávky těžkých zbraní, především salvových raketometů.

Podmínka, o které se nediskutuje

Jenže zatímco USA, Velká Británie, Polsko a řada dalších především postkomunistických a postsovětských zemí podporují Ukrajinu v záměru osvobodit veškerá Ruskem dobytá území včetně těch, jež Moskva obsadila už v roce 2014, hodně západních politiků mluví hlavně o skončení války – a skoro to vypadá, že vskutku děj se co děj.

Pro co nejrychlejší příměří už se vyslovili německý kancléř Scholz, francouzský prezident Macron a italský premiér Draghi.

Ostatně když po stažení ruských vojsk z Kyjevské a Černihyvské oblasti Británie a Spojené Státy začaly docela vážně mluvit o možném vojenském vítězství Ukrajiny, Berlín, Paříž i Řím se odmlčely.

Tam se sice neustále opakují, že v této válce nesmí zvítězit Putin, ale problém je v tom, jak definovat jeho porážku. Podle právě zmíněných politiků bychom se měli spokojit s tím, že Ukrajina si zachovala nezávislost a její metropole nepadla. Jenže postačí to?

Velký rozruch v této otázce způsobil nestor světové politiky Henry Kissinger. Tento patriarcha „realistické školy“ americké zahraniční politiky se rovněž vyslovil pro co nejrychlejší zastavení konfliktu a příměří, které by předpokládalo, že ruská vojska, budou stažena za hranice z 24. února.

V Kyjevě přirozeně sklidil bouři nevole – tvrdý postup proti Rusům totiž podporuje 82 procent Ukrajinců.

Slovo do pranice pronesl v neděli pro francouzskou televizi ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten upozornil, že obsazení celé Doněcké a Luhanské oblasti je pro Rusko „podmínka, o které se nediskutuje“.

Ostatní regiony Ukrajiny prý mají o své budoucnosti rozhodnout samy. Jak si to představuje v reálu, ovšem ani nenaznačil. Zádrhel je v tom, že u ruských politiků nesmíme spoléhat na to, co říkají – podstatné je, co udělají. A to je ve hvězdách. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít