Rusko vyjde z války s pošramocenou reputací i vojenskými silami

Zejména američtí specialisté vytrvale upozorňují na nesoulad ruských přání a tužeb a možností je naplnit. George Barros ze známého Ústavu pro studium války připomíná, že kroky jako rozdávaní ruských osobních dokladů v Chersonu, připojení Záporožské jaderné elektrárny k ruské energetické síti či přesun ruských učitelů na Ukrajinu svědčí o tom, že „Rusko plánuje nejen stálou vojenskou přítomnost v zemi, ale připravuje se na anexi těchto území“.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na pražskou Letenskou pláň si lidé můžou přijít prohlédnout zbraně, které zneškodnila ukrajinská armáda při ruské okupaci

V čem ztrácí oproti Ukrajině ruská armáda? | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Alexandr Crowther z washingtonského Centra analýzy evropské politiky také zdůrazňuje, že strategickým úmyslem Kremlu je „ovládnout celou Ukrajinu“. Rusové to zřejmě hodlají dělat postupně, protože původní záměr zmocnit se rovnou celé země jednoduše nevyšel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Rusko vyjde z války s pošramocenou reputací i vojenskými silami

Rusko však velmi rychle narazí na nedostatek živé síly, kombinovaný s nedostatkem střeliva a bojové techniky.

Podle Alexandra Crowthera je – pokud jde o čistě materiální stránku – Ukrajina už nyní ve výhodě. Napadená země dostává zbraně z celého světa, kdežto Rusko ne. A je zcela evidentní, že Rusku dojde vojenský materiál jednoduše dřív než Severoatlantické alianci.

Již citovaný George Barros k tomu dodává, že Rusko „není schopno nasazovat do bojů skutečně efektivní počty kvalitních a dobře vycvičených vojáků“. Tomu koneckonců odpovídá i současná taktika ruských vojsk na Ukrajině.

Partyzánem se může stát každý, aneb jak funguje ukrajinské hnutí odporu

Číst článek

Podle svědectví nejmenovaného důstojníka Ukrajinské bezpečnostní služby SBU postupují momentálně Rusové uvážlivěji než při úvodních snahách o dosažení rychlého pádu Kyjeva na počátku války a počínají si v zásadě tak, že jakmile obsadí jednu lokalitu, vrhnou co největší množství lidí i techniky na ovládnutí dalšího cíle.

Pochroumané Rusko

To ovšem zcela zjevně nepůjde donekonečna. Přičteme-li k řečenému zcela nesporné úspěchy nasazení amerických salvových raketometů HIMARS, které v poslední době ničí jeden ruský týlový muniční sklad za druhým, ruská úloha v tomto konfliktu je daleko těžší a komplikovanější, než agresor původně předpokládal a opotřebení válkou bude nakonec na ruské straně větší než na ukrajinské.

Na druhé straně nelze podceňovat mohutnost ruských arsenálů ještě ze sovětské epochy. Jde sice o zbraně zastaralé a málo přesné, ale s dostatečnou ničivou silou, násobenou navíc ruskou tendencí zasahovat na straně protivníka prakticky cokoli a uplatňovat taktiku spálené země.

Výsledek této války je samozřejmě ve hvězdách, ale už teď je jasné, že Rusko z ní vyjde nejen s beznadějně pošramocenou politickou reputací, ale také se značnými ranami čistě vojenské povahy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme