Dvě ruské války s Ukrajinou i naší civilizací

Rusko vede s Ukrajinou i s celou naší civilizací dvě války: ta tradiční se brzy proměnila v poziční válku: ruské plány na bleskové obsazení země nevyšly. V té druhé, informační válce, v níž se Rusko snaží oslabit liberální demokracii v celé naší civilizaci, která začala mnohem dříve a netýká se jen války, je Rusko úspěšnější.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Válka na Ukrajině pokračuje už pět měsíců

Válka na Ukrajině pokračuje už pět měsíců | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

To můžeme pozorovat i u nás doma: během posledních měsíců došlo k radikalizaci široké škály lidí, a to se netýká jen nejtvrdšího jádra odpůrců všeho. Dle sociologů za to může zrychlení tzv. spirály alarmu, nebo jak říkají psychologové, dynamické myšlení, které je živeno šířením záporných emocí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Dvě ruské války s Ukrajinou i naší civilizací

Odborníci dlouho doufali, že v případě pandemie covidu dojde časem ke zklidnění, ale jak se ukazuje, část odmítačů očkování se ještě více zradikalizovala. Podle průzkumů za to může i ruská propaganda. Der Spiegel napsal, že existují nezvratné důkazy o tom, že Putin a jeho propagandistický aparát se snaží liberální demokracii oslabit, a proto podporuje v mnoha zemích krajní pravici a extrémisty všeho druhu.

Používá k tomu mimo jiné platformy, jako je Telegram či Twitter, jejichž fake news dál šíří kritici očkování či příznivci nejfantastičtějších historek o tom, že viry covidu rozhazují na Brno z letadla, že jde o genocidu pomocí nové biologické zbraně, atd. Proto tzv. dezinformační dezinfekce těmto zprávám říká „ragebait“, vzteklá návnada.

Rány se zabetonují

Bohužel ale právě tyto nesmyslné zprávy, jak ukazuje třeba v Německu Trendig Topics, žebříček nejrozšířenějších témat. V minulém měsíci byla na prvním místě výpověď člověka, který lituje, že se nechal očkovat.

OVĚŘOVNA: Potetovaní Ukrajinci na dovolené v Chorvatsku? Ne, maďarští neonacisté na koncertě

Číst článek

Němci upozorňují zároveň na to, že některé ruské argumenty přebírají i němečtí politici, a tím nemyslí jen bývalého kancléře Schrödera, ale i třeba Sahru Wagenknechtovou ze strany Levice či Maxe Otte z Alternativy pro Německo, kteří skoro stejnými slovy opakují to, co říká ruská propaganda, a požadují, aby co nejrychleji došlo k mírovému jednání, aby dobytá území zůstala pod ruskou správou. Podobně se u nás chová i Václav Klaus, ve Francii Marine Le Penová atd.

Jak zkušenost ukazuje, šíření negativních vymyšlených zpráv, které vyvolávají strach, nelze snadno v mysli většiny lidí porazit žádnými argumenty, protože ty jsou vždy chladné, chybí jim teplé emoce.

Nejschůdnější cestu asi nastínila filosofka Tereza Matějčková, která napsala: „Kdokoliv chce něco změnit, musí přijmout logiku veřejnosti. Protože jakmile kritickým myšlením je vše zpochybněno, rány se zabetonují nějakou hodnotou, o níž se nediskutuje.“ Jediná šance podle ní je smířit se s paradoxy, s ambivalencí, tedy pokusit se zpřehledňovat situaci, ale neubíjet ji vlastním stanoviskem.

Je třeba, jak říkali již staří filosofové, si uvědomit, že propaganda pracuje vždy s vítězstvím pojmu nad slovem, jehož pravdivost musí být podložena zkušeností. Ta sama propagandistické pojmy vyvrací. To dokazuje i současné použití pojmu vojenská operace pro okupaci Ukrajiny: zkušenost nám denně dokazuje, že jde o válku.

Pro mou generaci stalinismus nikdy nezmizel a mladším generacím rychlostní společnost ubrala čas na myšlení, proto nejtěžší úkol čeká na učitele.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme