Přípravy volby prezidenta na ruský způsob
Přestože další ruské prezidentské volby se konají až v roce 2024, vnitropolitický odbor ruské prezidentské kanceláře se začíná už dnes zabývat jejich přípravou. Na té se podílejí jak úředníci kanceláře samotné, tak političtí technologové, kteří s Kremlem tradičně spolupracují. O tyto přípravy se zajímal známý ruský nezávislý server Meduza působící v Lotyšsku.
Redaktoři Meduzy zjistili, že v Kremlu se zatím rýsují jen ty nejobecnější rysy nadcházejících voleb, ale už dnes je jasné, že celá kampaň proběhne ve znamení jednoznačného vítězství Vladimira Putina. „O nějakých jiných kandidátech vůbec nemůže být řeč,“ řekl Meduze anonymní zdroj pohybující se kolem prezidentské kanceláře.
Ten zároveň sdělil, že sparring-partnery zřejmě doživotní hlavy ruského státu se stane pár lidí představujících parlamentní strany. „Žádní liberální kandidáti navrženi nebudou, dokonce ani pro formu,“ dodal zmíněný insider.
Na tomto místě pro pořádek dodejme, že v předchozích volbách v roce 2018 jeden z těchto víceméně formálních liberálních kandidátů, zakladatel strany Jabloko Grigorij Javlinskij, získal něco přes jedno procento hlasů a televizní moderátorka Xenie Sobčaková, mimochodem Putinova kmotřenka, která právě v těchto dnech z obavy před trestním stíháním Rusko opustila, necelá dvě procenta.
Podpora Putinově politice
Zmíněné celkové obrysy prezidentské předvolební kampaně zatím tedy nejsou úplně zřetelné, ale už dnes je zjevné, že základní strategie hodlá budovat na protizápadních narativech.
Putin bude jako obvykle, ale zřejmě ještě naléhavěji, rozjímat o „návratu velikosti Ruska, ruském souboji se Západem a multipolárním světě“. Přitom i v samotné prezidentské kanceláři je jasné, že domácí poptávka po podobné rétorice není zrovna vysoká. Jenže befel je befel…
Invaze na Ukrajinu byla Putinovou chybou. Jeho pád je ale v nedohlednu, tvrdí západní činitel
Číst článek
Kreml v tuto chvíli doufá, že válka na Ukrajině skončí ještě před prezidentskými volbami. Jiná věc je, že jak skončí, zatím nikdo neví. Jisté je ovšem to, že ať bude konec tohoto Putinova zatím nejšílenějšího dobrodružství jakýkoli, bude prohlášen za úspěch. Jinak to přece před volbami ani nejde.
V roce 2018 se volební účast dostala na 67,5 procent a Putin podle oficiálních výsledků získal necelých 77 procent hlasů. Tentokrát je ale docela pravděpodobné, že Kreml se bude snažit zopakovat výsledek letošních referend o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku, jichž se mělo zúčastnit a zároveň hlasovat „pro“ skoro 100 procent tamních občanů.
Tím se prý má Západu demonstrovat „všelidová podpora“ Putinově politice. Pokud si však kremelští šíbři opravdu hodlají počínat v duchu těchto vpravdě socialistických metod, zapomínají na jednu základní politologickou pravdu: každé hlasování, v němž je dosaženo více než 80 procent pozitivního výsledku, je přinejmenším rovnou podezřelé.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková
Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory
Petr Šabata
Airbnb je zpátky. Nejen v krizi bydlení si Praha nemůže dovolit takto neregulovaný byznys s byty
Apolena Rychlíková