Mělo by Česko počítat s ruskou vakcínou Sputnik V?

Úředníci na Ministerstvu zdravotnictví ČR byli podle nedávného zjištění Seznam Zpráv pověřeni úkolem zjistit právní možnosti, jak ruskou vakcínu Sputnik nouzově povolit i bez kladného stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky. Premiér Babiš navíc poslal v pátek z Budapešti jasný vzkaz, že by se u nás kromě západních vakcín dalo počítat právě také s ruským preparátem Sputnik V.

Komentář Praha / Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská vakcína Sputnik V. ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Profimedia

A to i v případě, kdy by na rozdíl od západních firem neměl schválení jmenované evropské instituce.

Babiš do Budapešti na pár hodin cestoval právě proto, aby se svým kolegou Orbánem probral možnosti, jak si Sputnik V obstarat a jak ho alespoň nouzově aplikovat. V atmosféře globálního nedostatku vakcín je to pochopitelné a zřejmě i legitimní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Mělo by Česko počítat s ruskou vakcínou Sputnik V?

Podívejme se na ruský preparát, nad kterým visí četné otazníky, společně s respektovaným britským lékařským časopisem Lancet. Ten hodnotí třetí fázi klinických testů Sputniku V a konstatuje, že podle předběžných závěrů se jeho účinnost blíží 92 procentům, a to pro všechny věkové kategorie.

Ředitel Gamalejova ústavu, kde byla látka vyvinuta, profesor Alexandr Gincburg, je přitom přesvědčen, že Sputnik poskytne očkovanému imunitu po dva roky a možná ještě déle. Lancet k tomu dodává, že vakcína je účinná i proti britské a jihoafrické mutaci viru a navíc stoprocentně zabrání středně i velmi těžkému průběhu nemoci.

Slipy Navalného

Reference i z velmi důvěryhodných zdrojů jsou tedy ty nejlepší. Musíme ovšem vážit i některá „ale“. V samotném Rusku je ochotna podstoupit vakcinaci domácím přípravkem jen asi polovina obyvatel země a její prezident se Sputnikem stále ještě naočkovat rovněž nenechal, což je při srovnání s jinými světovými politiky jistě na pováženou.

U nás ruská vakcína působí rovněž značné váhání, ale řekl bych, že v tomto případě funguje spíše psychologický mechanismus, který nám diktuje, že od Ruska se přece ničeho dobrého dočkat nemůžeme. Tentokrát je ale asi dobré si připomenout, že ruská vědecká, stejně jako třeba umělecká inteligence, je v řadě ohledů trvalou součástí světové špičky.

To platí i o odbornících již zmiňovaného Gamalejova ústavu, pro něž má také řada našich specialistů jen slova nejvyššího uznání. Tady mám ovšem na mysli hlavně koncepci Sputniku V, nikoli už obecnou ruskou technologickou kulturu a výrobní kázeň, což jsou tradiční slabiny této země prakticky ve všech oborech. Znepokojení pak nutně musí vyvolávat i fakt, že Rusko zatím podobně jako jiné země není zatím s to látku vyrábět v potřebném množství a pídí se po mezinárodní spolupráci.

Ostatně, když už jsme u té ruské inteligence: nedávno jsem si v jakémsi ruském blogu přečetl, že Rusko světu dalo třeba takové velikány jako Tolstoj, Dostojevskij, Čajkovskij či Mendělejev, kdežto Putinova epocha tu po sobě zanechá jen slipy Alexeje Navalného, otrávené novičkem. Jenže právě Sputnik V by příkrost podobného výroku mohl značně zmírnit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme