Létat po Rusku je snadné. Zatím

Navzdory prognózám řady odborníků ruské civilní letectví ani po zavedení západních protiruských sankcí nepřestalo existovat. Přitom po vpádu Ruska na Ukrajinu země Západu své nebe pro ruské letouny uzavřely. Četné světové letecké společnosti přestaly s ruskými partnery spolupracovat a firmy typu Airbus či Boeing už do Ruska nedodávají náhradní součástky ke svým produktům, které jsou dnes rozhodujícími stroji ruského leteckého parku.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská letadla

Podle odborníka měly ruské letecké společnosti před válkou na Ukrajině na 800 strojů, z nichž drtivá většina byla západní provenience (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Hned po vyhlášení sankcí se kdekdo v Evropě i ve světě domníval, že ruské civilní letectví v této situaci zkrachuje během dvou týdnů. Po více než půlroce však všechno vypadá docela jinak. Pro většinu ruských cestujících vzduchem, přinejmenším na vnitrostátních letech, se nic nezměnilo. A jak je to možné?

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Létat po Rusku je snadné. Zatím

„To vše je dílem kombinace nejrůznějších příčin: počínaje sankcemi, které lze nějak obejít, dostatečnými zásobami náhradních dílů, kreativním řešením problémů a také rozebíráním strojů, které s ohledem na aktuální situaci snížené poptávky nemohou létat a stejně zůstávají stát na zemi,“ soudí americký letecký expert Richard Abulafíja.

Podle tohoto odborníka měly ruské letecké společnosti před válkou na Ukrajině na 800 strojů, z nichž drtivá většina byla západní provenience. Největší ruská letecká společnost Aeroflot k tomu dodává, že v posledním předcovidovém roce 2019 využilo služeb ruských aerolinek více než 120 milionů cestujících.

Nakrást letadla i náhradní součástky

Více než polovina z nich letadly cestovala do zahraničí. Jakmile však přišlo Putinovo ukrajinské dobrodružství, ruské společnosti do světa prakticky létat přestaly.

Rusku bylo v zahraničí zabaveno téměř 80 letadel, do provozu se vrací zastaralé modely Iljušin Il-86 a Il-96

Číst článek

A právě to se pro ruské civilní letectví stalo víceméně vynuceným požehnáním: rovněž vynucená snížená poptávka umožňuje letadla, upoutaná k zemi, rozebírat na náhradní součástky a udržovat díky tomu v provozu stroje, které ještě stále mají to štěstí, že se do vzduchu přece jen dostanou.

Je tu ovšem ještě jeden problém: po vpádu Ruska na Ukrajinu mnozí zahraniční investoři po Rusku požadují, aby vrátilo letadla získaná na leasing, což je asi 500 strojů v celkové ceně přes 10 miliard dolarů. Už v březnu ale prezident Putin podepsal zákon, na jehož základě je možné tato letadla v Rusku přeregistrovat.

Ruský letecký expert Vadim Lukaševič k tomu se značnou dávkou ironie říká: „Přísně vzato jsme tato letadla ukradli. Teď je naším úkolem nakrást i náhradní součástky, protože jde o přežití ruského civilního letectví.“

Vývoj v tomto atraktivním odvětví ruské ekonomiky osvětluje i četné obecnější pravdy. Jistěže západní sankce nezafungovaly tak rychle, jak jejich autoři původně předpokládali. Mimo jiné i ruské civilní letectví však napovídá, že boží mlýny sice melou pomalu, ale spolehlivě. Uvidíme, v jaké situaci se ruská ekonomika ocitne dejme tomu za rok.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme