Co bude v Rusku po Putinovi?

Nečekaně mírné zacházení ruských represívních složek s investigativním novinářem Ivanem Golunovem a očekávaně tvrdý zásah proti demonstracím za jeho svobodu signalizuje, že Putinův režim se ocitá v jistých konvulzích.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin | Zdroj: Fotobanka Profimedia

A tak si kdekdo klade otázky: Co se bude v Rusku dít po Putinovi? Dá se očekávat pokračování krymského scénáře? Nastane hospodářský kolaps? Na tyto a další otázky odpovídá nová kniha Stíny říše německého badatele v oblasti východoevropských dějin Martina Austa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Teze zcela generální a tak důležitá, že ji rovnou ocitujeme: „Jsem toho názoru, že dnešní Rusko žádná říše není. Tento závěr se přímo nabízí třeba už ze srovnání Ruska po roce 1991 s předchozími historickými formacemi – carským Ruskem ve všech podobách počínaje a Sovětským svazem konče. Po právě zmíněném roce Rusko ztratilo velmi mnoho teritorií, které byly integrální součástí jak ruského carství, tak i sovětského státu.Dnešní ruský stát se ocitl v tísnivé postimperiální fázi: vláčí s sebou těžké imperiální dědictví, vznáší se nad ním velmocenská minulost, jenže velmoc to není,“ říká profesor Aust.

Dva ruští policejní generálové skončili. Putin je odvolal po propuštění stíhaného novináře Golunova

Číst článek

A připomíná, že snahy kontrolovat taková území, jako Krym, Donbas, Jižní Osetie, Abcházie či Podněstří nemohou kompenzovat ztráty, představované odchodem všech neruských svazových republik z někdejšího sovětského svazku.

Imperiální dědictví Ruska

Martin Aust v této souvislosti akcentuje i fakt, jak se Putin přepočítal v roce 2014, kdy anektoval Krym a nechal rozdmýchat separatistický konflikt v Donbasu. Cílem ruského prezidenta bylo přece vytvoření Eurazijské hospodářské unie, která by v jistém smyslu vykompenzovala zmizelý Sovětský svaz a pro niž by se právě Ukrajina stala úhelným kamenem.

Dnes je ovšem – a to právě kvůli osudově chybné Putinově kalkulaci, kdy ruský prezident zřejmě vycházel ze zkušeností tažení do Gruzie v roce 2008, na něž západ prakticky nereagoval – Ukrajina pro Rusko ztracena nadobro a navždy.

Profesor Aust je sice profesionální historik, tedy člověk, ohlížející se dozadu. V knize Stíny říše ale přichází se třemi scénáři možného příštího ruského vývoje poté, co v čele země z jakýchkoli důvodů nebude stát Vladimir Putin.

Za možnost první považuje pokračování krymského scénáře – jakmile se naskytne sebemenší příležitost, Moskva se pokusí pod svou patronaci připojit další území. Nejbližší pravděpodobnou kořistí je z toho pohledu Bělorusko.

Nabízí se ovšem i varianta přesně opačná: sníží se ruský vývoz energetických surovin, což přinese radikálně nižší zisky a jako důsledek pak dezintegrační snahy, jaké jsme zažili už v jelcinovských 90. letech.

Třetí scénář je jakýmsi průmětem dvou předchozích: stagnace ekonomiky a nespokojenost obyvatelstva povedou ke snížení vojenských výdajů a k potlačení současných velmocenských ambic Ruska. Další územní výboje skončí, protože Rusko bude nuceno zabývat se hlavně samo sebou.

Ve všech případech však imperiální dědictví Ruska bude komplikovat jakýkoli vývoj země – před tím se podle profesora Austa nikam neschováme. Inu – máme se na co těšit.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme