Rusko mezi fašismem a rozpadem. Zatím je to jen název knihy

Ústav pro studium totalitních režimů uspořádal ve čtvrtek v Praze za účasti autora diskusi ke knize ruského politologa Jurije Fjodorova Rusko mezi fašismem a rozpadem.

Komentář Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

Fjodorov ve své práci shromáždil a systematizoval fakta o tendenci, kterou znají všichni pozorovatelé současné ruské společnosti. Užitečný byl jeho exkurs do doby před více než stoletím a přiblížení tehdejšího ruského hnutí Čornaja sotňa jako dávného předchůdce současného ruského fašismu.

Rozpad Ruska na obzoru? Pravoslavný fašismus se blíží a odpor mocných narůstá, varuje Jurij Fjodorov

Číst článek

Čornaja sotňa se později stala zdrojem inspirace pro německé nacisty. Se současným ruským soft fašismem za vlády Vladimira Putina měla společnou vysokou angažovanost nejrůznějších vrstev počínaje pomocnými dělníky a konče známými osobnostmi jako Dmitrij Mendělejev nebo Ivan Mičurin.

Cenné bylo rovněž připomenutí odkazu ruského ideologa hitlerovského nacismu, filozofa Ivana Iljina, gurua Vladimira Putina, který Iljina cituje v oficiálních vystoupeních.

Ve čtvrteční debatě, a mnohem podrobněji v knize, která byla na místě k dispozici, se rozebíraly jednotlivé rysy současného ruského fašismu. 

V čem měl Putin pravdu

Základním závěrem Fjodorova je, že skrytě nebo otevřeně přítomné fašistické tendence a hnutí, přežívající v ruské a sovětské společnosti již více než sto let, přešly za pozdního Putina z podoby pololegálních, někdy potlačovaných organizací do statusu oficiálního režimu.

„Nejnebezpečnější trend je transformace měkkého fašismu v Rusku do podoby tvrdě fašistického režimu,“ upozornil Fjodorov.

Vyjádřil zároveň názor, že k tomu pravděpodobně dojde, protože Putin začíná ztrácet moc a bude chtít si ji udržet za každou cenu z obavy, že nástupce ho učiní odpovědným za špatný stav země po dlouholetém vládnutí. „Není to dobrá zpráva pro Rusko, ale ani pro Evropu,“ uzavřel Fjodorov.

Věnoval se rovněž variantě vývoje, za níž by nastolení tvrdého fašistického režimu rozpoutalo v Rusku separatistické nálady, případně vedlo k rozpadu Ruské federace.

Ani to by nebylo pro Evropu dobré, protože by se ztratila jednotná kontrola nad jadernými zbraněmi a mohlo by dojít k potížím s dovozem ruské ropy a plynu.

Během debaty si člověk vybavil některé detaily ruského vývoje z minulých dnů. Jeden příklad za všechny. Putin vyzval k větší kontrole internetu. Prohlásil, že se uživatelé nemusí bát, že se jim bude stát mstít za jejich názory: „Nemáme přece teď rok 1937. Říkejte si, co chcete, natož na internetu. Černý anton si pro vás zítra nepřijede.“

Opoziční lídr Alexej Navalnyj | Foto: Vincent Kessler | Zdroj: Reuters

Ve stejnou dobu zatkla ruská policie dva spolupracovníky Alexeje Navalného, kteří na internetu streamovali a komentovali průběh protestní akce 28. ledna. Navalného mluvčí dostala pětidenní trest vězení, další moderátor pořadu stráví ve vězení osm dnů.

Vysílali ze zahraničí, proto je ruští tajní během protestů nedokázali najít. Počkali si ale na ně na letišti Šeremetěvo. V jednom však měl Putin pravdu. Anton, kterým je odvezli, neměl černou, ale podle svědků bílou barvu.

Autor je komentátorem deníku Právo.

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme