Romské děti v zajetí segregace. Data ukazují, že systémové vyčleňování Romů u nás stále trvá

Že má Česko systémový problém s rasismem vůči romské menšině, je fakt, za který jsme coby země dlouhodobě kritizováni z mnoha evropských i lidskoprávních organizací. Naposledy toto téma připomněla komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová, která po své oficiální návštěvě v únoru uvedla, že Romové jsou u nás diskriminováni takřka ve všech oblastech života.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

romské dítě

Česko má skutečně zásadní problém s tím, jak se v oblasti vzdělávání k Romům staví | Foto: Daniela Ženatá

Nejvíce však komisařka upozorňovala na školství. Studie PAQ Research, zaměřená na otázky segregace a vzdělávání Romů a Romek, její slova jen potvrdila. Česko má skutečně zásadní problém s tím, jak se v oblasti vzdělávání k Romům staví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Romské děti v zajetí segregace

Čísla mluví jasně: Romské děti čelí stejnému vyloučení jako před pěti lety, kdy proběhlo poslední zkoumání. V Česku zůstává na 130 segregovaných škol, kde tvoří Romové minimálně třetinu žactva.

Častěji než v minulosti je využíváno přesouvání romských žáků do speciálních tříd běžných škol. V tamních lavicích mají pětinový podíl, přestože v celkové populaci žactva mají Romové tříprocentní zastoupení. A to není vše.

Přístup ke vzdělání?

Školské poradny často využívají zastaralou diagnostiku a jejich výsledky napříč republikou se nevysvětlitelně liší. Vyčleňování romských dětí někde podporují i obce svou prací se spádovými oblastmi. Školy samotné mnohdy neumí pracovat se znevýhodněním, situaci komplikuje decentralizace zdejšího systému.

Výsledek? Roky trvající útlak romské menšiny a odsuzování romských dětí k neúspěchu už od nízkého věku jen proto, jakou mají barvu kůže a jaké se k Romům u nás pojí předsudky.

Rasismus a segregace, odsoudila Romea výrok Hamplové o samostatných třídách pro romské děti

Číst článek

Je to vlastně neuvěřitelné. O tom, čemu romské děti v oblasti školství čelí, se mluví několik desítek let. Dříve tu byla tendence vše svádět na minulý režim, který romské děti rovnou vyčleňoval a často posílal do zvláštních škol jen proto, že byli Romové.

Ale ani více než tři dekády od roku 1989 není český stát schopný zajistit romským žákům spravedlivý přístup ke vzdělání.

Kdo má odpovědnost?

Segregace nikam nezmizela, trvá a má naprosto ničivé dopady na osudy Romů a Romek u nás. A navíc: problém má i další rozměr, a to ten, že se netýká všech Romů stejně. Nejhůře na tom jsou, jak už to tak bývá, ti nejzranitelnější - děti z chudých rodin, které se kromě rasismu potýkají i se sociálním vyloučením.

Problém sám o sobě se jen tak nevyřeší: segregace neskončí, dokud toto téma Ministerstvo školství nezačne brát vážně, dokud se mu nebude věnovat a dokud školám, které mají vysoké procento chudých romských dětí, neposkytne maximální podporu.

České školství poškodilo spoustu Romů, vzpomíná na devadesátky novinář Patrik Banga

Číst článek

Je také třeba řešit i další aspekty vyloučení, které mají přímý vliv na kvalitu života: nestabilní bydlení nebo předlužení. Mělo by se také začít s efektivním propojováním sociální práce a školství. A především by si Ministerstvo školství a Česká školní inspekce měli vyjasnit, kdo má za tristní a ve všech ohledech alarmující přístup k romským žákům nést odpovědnost, a kdo taky bude něco konečně dělat.

Decentralizace, která ve školství panuje, totiž nefunguje. Ba co hůř: přímo se podílí na diskriminaci těch, kteří to u nás už tak mají mnohonásobně náročnější.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme