Krásné volby do Senátu

Zapomeňte na celou tu plejádu bizarních figur, které by na podzim rády zasedly v horní komoře. Je to možná pikantní, ale význam nadcházejících senátních voleb tkví samozřejmě v něčem úplně jiném.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Doplňovací volby do Senátu na Trutnovsku se uskuteční 5. a 6. ledna, případné druhé kolo bude o týden později.

Senát (ilustrační foto) | Foto: Petr Hloušek/Právo | Zdroj: Profimedia

A i když v Česku chodí k senátním volbám tradičně jen ti, kteří si nedokáží obstarat pro podzimní víkendy jiný vzrušující program, je dobré zopakovat, že to jsou zase volby velmi důležité. Jako koneckonců každé jiné volby. A že jejich význam možná doceníme až časem – jako koneckonců mnohé jiné volby. 

Na vyřizování účtů je brzy

Tyhle volby ještě nemůžeme považovat za klasický český „midterm“, tedy volby uprostřed volebního období vlády, kdy mají občané často tendenci vyřizovat si s vládními stranami účty. Volby do sněmovny jsme si odbyli teprve loni v říjnu, vláda s důvěrou vznikla až v červenci, příliš brzy na významnou změnu nálad ve společnosti.

Ale právě pro vládní strany budou dvě podzimní kola hodně důležitá. ANO, sociální demokraté a přidružení komunisté drží v horní komoře pouhých 31 mandátů, o deset méně, než je hranice většiny. (Ano, v Senátu často platí jiné poměry než ve sněmovně, ale pro účely tohoto komentáře nám ta čísla takhle budou stačit.)

Plných 24 křesel přitom patří ČSSD, která bude obhajovat ve třinácti obvodech – letos se volí ve stejných obvodech jako v roce 2012, kdy ještě sociální demokraté snili svůj sen o tom, že jsou nejsilnější stranou české politiky.

V ČSSD dnes patrně nenajdete nikoho, kdo by reálně předpokládal obhajobu byť i půlky mandátů. Spolu s komunálními volbami se říjen 2017 může pro sociální demokraty stát dalším významným krokem na jejich vytýčené cestě do bezvýznamnosti. 

Senátní komplikace

ANO je na tom opticky lépe, v roce 2012 ještě nikdo z jeho kandidátů neuspěl, takže Babišovo hnutí může jen posílit – a taky se to samozřejmě stane, je jen otázka, jak moc. ANO vyhrálo každé volby od roku 2014 – ovšem právě kromě senátních. Naposledy před dvěma lety poznali jeho kandidáti osud mnoha svých předchůdců zejména z ODS 90. let, kdy se proti nim v druhém kole spojili voliči nejrůznějších zájmů, z nichž ovšem jeden převážil všechny – touha nepustit je do Senátu.

Rath bude kandidovat do Senátu. Chce bojovat proti nadměrné byrokracii a migraci

Číst článek

V roce 2016 takhle ANO, které ve stejných dnech trumfovalo v krajských volbách, dosáhlo na pouhé tři mandáty. To se samozřejmě může letos změnit, ale právě oni voliči, kteří chtějí hlasovat především proti vzrůstající moci Andreje Babiše, budou mít letos ještě silnější motivaci.

Třeba proto, že třetina Senátu, která z říjnových voleb vzejde, „přežije“ i další sněmovní volby v roce 2021, což je termín, k němuž se teď Andrej Babiš upíná ve své touze změnit Česko tak, jak slibuje a jak se mu to v tomhle volebním období ještě nejspíš nepodaří. I díky Senátu, který sice většinu jeho plánů nezastaví, ovšem dokáže mu je minimálně zkomplikovat, až mu bude posílat zákony zpátky do sněmovny. 

Motivace k volbám

Co je ale důležitější a nejintenzivněji jsme to poznali před 20 lety v období opoziční smlouvy: Senát, ona vysmívaná komora bez reálných kompetencí i zájmu voličů, musí schválit jakékoliv případné změny ústavy, bez nichž se Česko sice změnit skutečně dá, ale mnohem obtížněji, než si momentální držitelé moci (mluvíme obecně) představují.

Motivace zajít letos v říjnu hned dvakrát do volebních místností se vlastně vůbec nehledá obtížně.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme