Severokorejská raketová facka

Severní Korea odpálila další raketu. Světu navzdory. A tentokráte prý „novou“, schopnou nést „těžkou jadernou hlavici“, jak se ostatně pochlubil sám vůdce Kim Čong-un, který se zkoušky osobně zúčastnil. Média v KLDR test okamžitě přivítala s tím, že tyto balistické střely dokážou nepřítele, tedy především Spojené státy, jak odradit, tak i zničit.

Komentář Pchjongjang/KLDR Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Severokorejský vůdce Kim Čon-un dohlíží na vojenské cvičení | Zdroj: Reuters

A tak zatímco se v Pekingu sjížděli představitelé třiceti zemí na summit o Nové Hedvábné stezce, kterého se kromě prezidentů Čínské lidové republiky, Ruska a dalších států překvapivě účastnila i severokorejská delegace, pozornost světových médií se soustředila i na nejnovější raketovou zkoušku režimu Kim Čong-una.

Pokračovatel jediné komunistické dynastie na světě se tedy opět dostal do hlavních zpráv a znovu zamotal hlavy politikům a vojenským expertům od Washingtonu, přes Tokio až po Moskvu. Nebo je minimálně nenechal chladnými.

Podle některých odborníků totiž střela Hwasong-12, vypálená v určitém úhlu, může mít dolet čtyři až pět tisíc kilometrů, a je tak schopná zasáhnout nejen americký Guam, ale také Aljašku.

Bludištěm rodu Kimů. Odhalte nejtajnější dynastii světa v interaktivním rodokmenu

Číst článek

Kim Čong-un se přitom zkoušku rozhodl uskutečnit krátce poté, co mu ruku k jednání nabídl nově zvolený jihokorejský prezident a Čína i přes kritiku Severní Koreje za její pokračující jaderný a raketový program pozvala Pchjongjang na konferenci o novodobé Hedvábné stezce.

Smířlivější tón nabídl dokonce i Washington, a to poté, co na nejnovější severokorejské hrozby i pokračující chrastění zbraněmi všeho druhu reagoval vysláním ponorky na jaderný pohon USS Michigan se 154 střelami s plochou dráhou letu Tomahawk do Jižní Koreje a co do oblasti zamířila i letadlová loď USS Carl Vinson.

Ostrý postoj Donalda Trumpa vůči Severní Koreji byl ale určený zejména čínským představitelům. Peking totiž zůstává hlavním spojencem KLDR. A jen díky hospodářské pomoci a vzájemnému obchodu, ale také diplomatické ochraně v OSN se Kimův režim stále drží u moci. A stejně tak i jen díky ČLR nezkolabovala severokorejská ekonomika.

Ostatně jasný vzkaz vyslal Trump čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi při společné večeři, kdy mu nad „nejnádhernějším kouskem čokoládového dortu, který jste kdy viděli", sdělil, že Američané právě raketami zaútočili na syrskou leteckou základnu. A že podobným způsobem by mohli udeřit i na Severní Koreu.

Babiš a Přibilův syndrom

Číst článek

Jinými slovy dal najevo, že Peking teď musí svému zlobivému dítěti nejen pořádně vyhubovat, ale přímo mu naplácat. Zákaz dovozu severokorejského uhlí vyhlášený na konci února totiž zatím, jak je vidět, nestačí. Účinné tak může být třeba i omezení dodávek pohonných hmot, jejichž cena v KLDR kvůli tomu v uplynulých dnech vzrostla o polovinu a některé benzinové stanice prodávají pohonné hmoty jen diplomatům či mezinárodním organizacím.

Pravda, podobných krizí a výhrůžek „totální válkou" ze strany severokorejskému režimu jsme v uplynulých letech zažili a slyšeli už celou řadu a především obyvatelé Korejské republiky jsou vůči nim víceméně imunní.

Letos se však přeci jen situace na Korejském poloostrově od minulých let liší. A svědčí o tom i nedávný rychlý přesun čínských a ruských vojáků k hranicím s KLDR. Napětí totiž bylo tak veliké, že stačil menší incident či provokace a na Korejském poloostrově se mohl rozhořet konflikt, který by měl katastrofální následky nejen pro východní Asii.

Totalitní režim v Pchjongjangu zahnaný do kouta by se zcela jistě snažil zlikvidovat co nejvíce nepřátel a případným konfliktem by kromě více než dvaceti pěti tisíc amerických vojáků rozmístěných v Jižní Koreji bylo přímo ohroženo hlavní město Soul, na které míří deset tisíc severokorejských děl.

Kim Čong-un však zatím nabídnutou možnost k jednání odmítá. Resp. chce všem ukázat, že má k dispozici takové zbraně, které kohokoli odradí od případného preventivního úderu nebo dokonce atentátu na samotného Kima. A že severokorejský režim ve vývoji mezikontinentálních střel pokročil natolik, že ho Spojené státy musí brát velmi vážně.

Zároveň je ale tato poslední zkouška vzkazem i samotným Severokorejcům. Na jedné straně jim Kim Čong-un chce ukázat, že se nebojí ani nejmocnější velmoci světa. Na druhé, že má moc pevně ve svých rukou, což by řada severokorejských generálů i komunistických aparátčíků ráda změnila.

Na mezinárodním společenství ale teď záleží, zda je ještě schopné Severní Koreu v jejich jaderných a raketových ambicích zastavit. Lze toho pochopitelně docílit vojenským úderem, ale ten by měl nedozírné následky. Zbývá tedy ekonomický tlak, ke kterému je však nezbytný postoj Číny.

Dalším významným spojencem KLDR je sice ještě Rusko a Moskva i tentokrát ústy prezidenta Vladimíra Putina nejnovější severokorejskou zkoušku odsoudila, ale prakticky jediným, kdo má možnost vyvinout na Pchjongjang skutečně účinný tlak, a to pomocí hospodářských sankcí, je Peking. A je to také v jeho vlastním zájmu.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme