Když se člověk podívá na českou makroekonomiku, není jasné, proč má vlastně tuzemská měna takový úspěch. Politika státního rozpočtu a veřejného zadlužení už schytala kritiku nejen od českých ekonomů, ale i od zahraničních renomovaných institucí včetně Mezinárodního měnového fondu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Síla koruny záleží na náladě centrálních bankéřů

I tady je Česko premiantem, bohužel ale co se týká rychlosti zadlužování. Což je pád do propasti, který bude muset vláda Petra Fialy (ANO) aspoň výrazně přibrzdit. Každopádně rostoucí potřeba dluhu nejenže zvyšuje výdaje na dluhovou službu, ale také nepřidává koruně na dobré pověsti. 

Aby toho nebylo málo, kvůli vysokým cenám dovážené ropy a plynu se do záporu dostala i bilance zahraničního obchodu. Což znamená, že poptávka po dolarech a eurech na trhu je větší než jejich nabídka. 

Jak dlouho to bude trvat

Tak co se vlastně stalo, že se koruna chová, jako by jela na steroidech? Částečně určitě platí, že má příznivý vliv pokles cen na světových trzích komodit, dále lepší nálada, co se týká vyhlídek světové ekonomiky, radost jí dělá i v průměru teplejší počasí a tedy nižší spotřeba energií. 

Ale to všechno by nestačilo, kdyby se za korunu nepostavila Česká národní banka. Připomeňme, že bankovní rada v průběhu loňského roku prošla radikální obměnou. Noví radní razantně změnili směr měnové politiky a boje s inflací.

Zatímco by někdejší bankovní rada pod vedením exguvernéra Jiřího Rusnoka naprosto jednoznačně hnala úrokové sazby výš, než je současná sedmiprocentní úroveň, nová rada pod vedením Aleše Michla se rozhodla posílit kurz koruny.

Paradoxní je, že když bylo loni v květnu jasné, že se Michl stane guvernérem České národní banky, měnové trhy se vyděsily a v průběhu několika málo dní koruna oslabila o 80 haléřů. Aby centrální banka zabránila dalšímu pádu, musela vstoupit na trh a intervenovat.

A vůbec nevadilo, že Michl dlouhodobě tvrdil, že jeho vzorem je Alois Rašín, který zhruba před sto lety udržoval politiku silné koruny natolik důsledně, že Československou ekonomiku tehdy uvrhnul do recese. Ale korunu udržel.

Po svém nástupu do funkce v létě 2021 začal Aleš Michl svůj vzor napodobovat. Centrální banka začala aktivně působit na trhu. Opakovaně svými vstupy potvrdila, že chce udržet korunu pod hranicí 24 korun a 70 haléřů za euro.

Vysoké devizové rezervy, které nasbírala v letech 2013 až 2017, kdy pro změnu udržovala korunu slabou, jí tento krok umožnily. A korunu se nyní podařilo udržet nejen silnou, ale jak ukazuje současný vývoj, česká měna dokonce rychle posiluje, a to i bez aktuální podpory centrálních bankéřů. A zlevňuje nejen dovolenou, ale hlavně dovoz surovin i polotovarů.

Otázkou, na kterou by všichni potřebovali znát odpověď, je, jak dlouho bude posilování trvat a jaká je pravděpodobnost, že si koruna sílu udrží. A tady zase bude záležet nejen na makroekonomických datech a politických rozhodnutích, co se týká rozpočtové politiky, ale hlavně na centrální bance.

Pokud bude držet úrokové sazby na současné výši sedmi procent a ostatní centrální banky, především americký FED a evropská ECB, budou zvyšovat sazby, přestane být koruna pro investory zajímavá a začne oslabovat.

Je ale možné, že se Česká národní banka rozhodne korunu opět podpořit, a to na silnější úrovni, a vzhledem k objemu devizových rezerv se jí to podaří.

Předpovídat vývoj koruny je tak horší než věštit budoucnost z kávové sedliny. V podstatě nejvíc záleží na tom, koho do vedení centrální banky najmenuje prezident. A ten poslední, Miloš Zeman, měnovou politiku ovlivnil na následujících pět let.

Silná koruna vypadá dobře. Je ovšem otázkou, jak si s ní dlouhodobě poradí čeští vývozci, kteří tvoří zhruba třetinu celé ekonomiky.  

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít