Po dobrém začátku teď vláda nad školstvím zlomila hůl

Končící školní rok završil kabinet Andreje Babiše (ANO) až neuvěřitelně špatně. Nejenže ve sněmovně koaliční strany zablokovaly vlastní návrh potřebného zákona o pedagogických pracovnících, ale na další roky plánuje vláda zaškrtit výdaje na vzdělávání.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kabinet teď ve školství tuneluje svůj vlastní úspěch, píše Petr Šabata. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Je to neskutečný přístup po covidovém roce, který byl tak těžký pro školáky i učitele, ředitele i rodiče a který napáchal rozsáhlé škody.

A premiér Andrej Babiš (ANO), ministr školství Robert Plaga i ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO) teď říkají: na vzdělání, na budoucnost, na lepší život našich dětí nemáme peníze. Na místě je dodatek – protože je stát projedl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Po dobrém začátku teď vláda nad školstvím zlomila hůl

Zákon o pedagogických pracovnících by měl učitelům zaručit i do budoucna růst platů – od roku 2023 by měli nárok na 130 procent průměrné mzdy. Pokračoval by tak motivační přístup, který už začal lákat do školství talentované a zapálené mladé lidi a udržel tam ty nejlepší kantory. Což je jeden z mála zcela nezpochybnitelných úspěchů kabinetu Andreje Babiše.

Od roku 2018 do letoška stoupl školský rozpočet o třetinu a vláda dodržela slib navýšit platy učitelů na 150 procent jejich výše v roce 2017, tedy v průměru asi na 47 tisíc.

A teď, v nejhorší chvíli, je najednou konec, v rozpočtu na příští rok má vláda pro školství navýšení o necelá tři procenta, v rozpočtovém výhledu na další dva roky pak dokonce pokles, ačkoliv i tam plánuje stamiliardové schodky. Kabinet teď ve školství tuneluje svůj vlastní úspěch.

Splácení naší nezodpovědnosti

Školy byly úplně zavřené (140 dní) nebo zčásti (226 dní) srovnatelně nejdéle v Evropě. Počet učitelů s pocitem vyčerpání kvůli distanční výuce a nižší motivaci žáků narostl podle průzkumů na víc než polovinu. Tisíce dětí úplně ztratily kontakt se školou, pro další desetitisíce nebyla výuka na dálku z různých důvodů srovnatelně dobrá jako ta ve třídách, s živým učitelem a spolužáky.

Správné by tedy bylo nejen dál investovat do vzdělávání tempem uplynulých let, ale i přidat peníze na doučování, na podporu učitelů i ředitelů, na dlouhodobé programy, díky nimž by se děti – často vykolejené tím zvláštním rokem – dostaly zpět do psychické i vědomostní kondice.

Ne, vláda přesměrovala miliardy jinam, dokonce i z evropských peněz, z Národního fondu obnovy, dává na vzdělávání po covidu poměrně méně než například Slovensko. Je to nepochopitelný přístup, který poškodí celé Česko na mnoho let. Bez vzdělaných lidí se nestane moderní zemí schopnou konkurence v globálním světě. Zůstane montovnou, a to ještě v lepším případě, když i tahle práce neodejde jinam.

Třetina učitelů měla v distanční výuce úzkosti a deprese. ‚Nevěděli, jak žáky hodnotit,‘ říká sociolog

Číst článek

A mimochodem – nebude schopná splácet dluhy, které právě tahle vláda Andreje Babiše nasekala vysoko nad potřeby pocovidové obnovy. A říká dětem – vy budete splácet naši nezodpovědnost, ale dobré vzdělání od nás nečekejte.

Zachraň se, kdo můžeš a jak můžeš.

Tomáš Garigue Masaryk, jímž se i někteří členové této vládní garnitury ohánějí, napsal moudře: „Co dá národ učiteli, to třikrát i desetkrát vyzíská.“ Ale říkejte to dnešním hokynářům.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme