Babiš slabým premiérem?

Zvláště opoziční politici dávají premiérovi Andreji Babišovi (ANO) za příklad jeho předchůdce Bohuslava Sobotku z ČSSD. Vzorem může být, protože svým postupem při odvolávání ministrů mnohem spíše odpovídá představě silného premiéra, i když se jako silný premiér tradičně prezentuje právě Babiš. Není divu, že to politiky, komentátory i část veřejnosti napadá.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman a bývalý premiér Bohuslav Sobotka.

Miloš Zeman a bývalý premiér Bohuslav Sobotka. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Současný premiér Babiš není schopen prosadit výměnu na postu ministra kultury. Jeho koaliční partner ho pověřil, ať vymění ministra Antonína Staňka za Michala Šmardu (oba ČSSD), premiér výměnu navrhl prezidentovi poslední den v květnu, dosud se však vůbec nic nestalo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Babiš slabým premiérem?

Prezident Miloš Zeman pouze slíbil, že Staňka odvolá k poslednímu červenci, tedy až po dvou měsících.

Údajně doplnil, že k nominaci Šmardy se vyjádří až po polovině srpna. Takovým zdržováním se prezident dostal do rozporu s Ústavou, jak tvrdí například většina Senátu, ovšem premiér průtahy toleruje a nic s tím nedělá.

V tom ohledu může být vzorem jeho sociálnědemokratický předchůdce. Bohuslav Sobotka požádal v květnu 2017 o odvolání ministra financí, kterým byl tehdy shodou okolností právě Babiš.

Vůle voličů

Zeman byl rozhodně proti, ovšem do tří týdnů stejně splnil svou povinnost, i když mezitím na šest dní navštívil Čínu. Sobotka k tomu přispěl varováním, že na prezidenta jinak podá kompetenční žalobu. Tento postup ovšem jeho nástupce vylučuje.

Odsoudit na základě této úvahy Babiše za slabost však může být předčasné. Sobotkovi se totiž jeho odvaha z května 2017 nevyplatila. Bývalý premiér mohl mít zcela rozumné důvody, že Babiš musí odejít, přesto vyvolal vládní krizi, která rozzlobila voliče obou vládních stran.

Kulturu by mohla dočasně vést náměstkyně Kalistová, řekl Babiš po schůzce s Hamáčkem

Číst článek

Z tehdejšího šetření Medianu vyplývá, že Sobotkova ČSSD i Babišovo ANO přišly o podporu asi pěti procent dosavadních voličů, ovšem příznivci sociální demokracie přešli k Babišovi, který tak nakonec nic neztratil.

Krize byla rozhodujícím rozcestím, ze kterého ANO zamířilo k volebnímu vítězství a sociální demokracie ke kruté porážce. Důvodem mohlo být Sobotkovo nezdvořilé chování k prezidentovi, kterého jeho voliči uznávali.

Zdá se být pravděpodobné, že Babiš nechce opakovat strategii, která z pohledu volebních preferencí Sobotkovi uškodila. Není slabý ani nechce tolerovat plíživé prosazování prezidentského systému, jenom nechce přijít o voliče.

Vládní krize podobná té letošní i té před dvěma lety účastníky obvykle oslabuje, ovšem nejvíce toho, kdo je v očích příznivců vládních stran jejím viníkem. Dnes to může být Zeman nebo Babiš, nakonec ale mohou všechno odnést zase sociální demokraté, kteří výměnu Staňka prosazují.

Žijeme ve zvláštní době, dalo by se uzavřít. Ústava je nejvyšší zákon v zemi, přesto nejde její plnění příliš razantně vyžadovat ve chvíli, kdy se dostane do konfliktu s ještě důležitějším principem, kterým je vůle voličů schopných zajistit většinu či volební vítězství.

Krize ještě neskončila, a proto není třeba předbíhat událostem. Důležití hráči na politické šachovnici to však vidí jasně: vůle většiny se stává důležitější než samotná ústava. Z pohledu udržitelnosti liberální demokracie to není dobrá vyhlídka.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme