Slávka, nejdůležitější žena Ferdinanda Peroutky

Ferdinand Peroutka měl dva nejvěrnější přátele. Dr. Steinbacha a svou sekretářku Slávku, která pro něj pracovala v Lidových novinách a se kterou strávil více než 30 let života.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaroslava Fenclová Peroutková a Ferdinand Peroutka ve studiu Svobodné Evropy | Foto: archiv rfe | Zdroj: Český rozhlas Plus

"Ty víš, že jsem byl k odchodu vlastně přemluven, všichni přátelé na mne naléhali, ty také - poprvé jsem udělal něco jiného, než kam mne vedl instinkt - a za trest jsem ztratil tebe, to nejlepší, co jsem kdy v životě měl," napsal již z exilu třiapadesátiletý Ferdinand Peroutka v roce 1948 do Prahy své přítelkyni a bývalé sekretářce z Lidových novin Slávce, tehdy ještě Fenclové.

Když v roce 1978 v New Yorku umíral, seděl u něho nejstarší kamarád, spolužák z gymnázia a lékař Karel Steinbach. V knize Muž přítomnosti, která vyšla v nakladatelství Konfrontace v roce 1985 v Curychu, píše: "Neočekávaně se jeho stav na chvíli zlepšil. Otevřel oči, poznal mě a chtěl něco říci. Nerozuměl jsem mu. Obtížně, třesoucí se rukou hůlkovým písmem napsal na kus papíru SLÁVKA." 

Dr. Steinbach a Slávka byli jeho nejvěrnějšími přáteli. Se Slávkou žil přes 30 let, ale vzít se spolu mohli až po deseti letech po smrti těžce nemocné ženy Ferdinanda Peroutky, s kterou emigroval, protože ji v takovém stavu nechtěl opustit. 

Slávka Peroutková, jak později řekla Lidovým novinám, to vzala jako samozřejmost a jak svědčí jejich přátelé, nikdy mu to nevyčítala. A neměla to se svým budoucím manželem nikdy lehké, protože Ferdinand Peroutka odešel s tím, že bude chvíli pracovat v rozhlasové stanici Svobodná Evropa, kterou založil, ale pak se hodlal živit jako literát a to se mu nepodařilo. 

Zemřít v klidu

Karel Hvížďala: V exilu strávila Jaroslava Peroutková 42 let, ale - jak sama říkala - vždy se cítila být Čechoslovačkou | Foto: Radko Kubičko | Zdroj: Český rozhlas Plus

Paní Peroutková to vysvětlovala tím, že nebyl zvyklý na sebe upozorňovat, protože po celý život v Praze k němu pozornost přicházela sama. A taky říkala: "Kromě toho v 70. letech jeho vliv ve Svobodné Evropě slábl. Nastoupili noví šéfové, které nezajímalo, co píše, protože je zajímaly jen cifry, ne obsah."

To Peroutka špatně snášel a přestal se svou ženou dokonce i mluvit. Mlčení, jak mi sdělila po roce 1990, přerušili až těsně před smrtí, když onemocněl rakovinou plic. 

I finančně na tom nebyli moc dobře, protože Peroutka měl odpracováno ve Spojených státech málo let a po odchodu z rozhlasu tam jako externista vydělával jen něco málo přes pět tisíc dolarů za rok, což byl tehdy průměrný měsíční plat redaktora.

Zemřela novinářka Slávka Peroutková, třetí žena Ferdinanda Peroutky

Číst článek

Slávka v rádiu pracovala jako písařka a hlasatelka. Z neúspěchu literárního i finančního trpěl Ferdinand Peroutka těžkými depresemi, které zřejmě průběh jeho nemoci jen urychlily. Nedokázal se radovat z toho, že neskončil ve vězení v Leopoldově nebo na oprátce jako Milada Horáková a že může žít ve svobodném světě.

V exilu strávila Jaroslava Peroutková 42 let, ale - jak sama říkala - vždy se cítila být Čechoslovačkou. Zemřít si přála v klidu, aby o tom nevěděla. To se jí zřejmě v pětadevadesáti letech podařilo. Pohřeb měla ve středu 23. srpna 2017 v 11.40 hodin v Ústřední obřadní síni v Praze na Olšanech.

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme