Vždyť to přeci jede. Někdy. Někomu. Stát občany týrá online formuláři s pachutí papíru

Pokud vás překvapily technické problémy při sčítání lidu, máte vlastně štěstí. Zjevně se na vás nevztahuje žádná další povinnost, kterou byste museli se státem vyřizovat online.

Komentář internet Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Online sčítání postihl výpadek | Zdroj: Repro iROZHLAS

Zažil to asi každý. V práci nebo ve škole. Posadili ho před počítač dávno za hranou životnosti a řekli: „Tohle teď budeš používat.“

Sice to byl křáp se zamatlanou klávesnicí, na kterém všechno nesnesitelně trvalo a v mezičase to dvakrát spadlo, ale s vypětím všech sil na něm člověk udělal, co musel. A právě to byl důkaz, že netřeba cokoli měnit. Vždyť to jede.

Přesně tak vypadá online komunikace stát-občan. Úřad nás posadí před nepříliš zdařilý pokus o překlopení papírového formuláře do elektronické podoby a zavelí: „Vyplňuj!“ A člověk vyplňuje. Protože ví, že musí.

Elektronické sčítání lidu se i po výpadku potýká s problémy. Vyplněné formuláře nejdou odeslat

Číst článek

Užívají si to hlavně podnikatelé: daňové přiznání, kontrolní hlášení k DPH, statistické výkazy, sociální pojištění… Tohle všechno se vyřizuje online a bez výjimky prostřednictvím nepřehledných stránek, které člověku rozhodně nic neusnadní a všechno v nich trvá.

Když v sobotu ráno zkolabovalo sčítání lidu, šlo o banální chybu ve vyhledávači adres. Nikdo s předstihem neotestoval, co se stane, když tam přijde hodně lidí. A nebyla to zjevně jediná část, která potřebovala předem vyzkoušet.

Samotnému mi nešel sčítací formulář poslat ani o den později a po několika opakováních. Nejdřív jsem se rozčílil. Pak jsem si pohrával s myšlenkou, že se na to vykašlu a o případnou pokutu se budu furiantsky soudit.

Nakonec jsem si ale vzpomněl, jak často v datovém oddělení iROZHLAS.cz používáme data od českých statistiků (pravidelně) a jak často nám na úřadě vyšli vstříc (vždycky). A tak jsem strávil pěknou hodinkou opakovanými pokusy o vyplnění formuláře, při každém jsem si uložil, co přesně můj počítač statistickému úřadu posílal. Pak jsem výsledky mezi sebou porovnal.

Stálo to za to, protože tahle chyba nejspíš blokovala i další uživatele, kteří se k formuláři přihlašovali státní elektronickou identitou a měli tu smůlu, že se kvůli přetížení serverů nepodařilo vyplněný dotazník poslat napoprvé. Nakonec jsem našel chybu v kontrole formuláře, nahlásil ji Českému statistickému úřadu, ten zas dodavateli a ten to opravil.

Dobře to dopadlo? Spíš ne

Jenže nutnost opravovat za běhu tak zásadní projekt od tak primitivních chyb nejde odbývat konstatováním „vždyť to jede“. Ano, lidi se s tím nějak poprali, a kdo ne, ten se sečte na papíře, aby neriskoval pokutu. Kvůli mizernému formuláři zůstalo naštvání na sčítání samotné, které je i v době modernějších metod potřeba.

Podobně jsme se skřípěním zubů skousli příšerný e-shop na dálniční známky, datové schránky, ze kterých vám za tři měsíce zmizí dokumenty, polofunkční registraci na očkování proti covidu a naposled i daňový portál, kde se za jednou příčetně vypadající stránkou schovávají nechvalně proslulé růžové formuláře.

Když jde o elektronické úřadování, zjevně jsme ještě nedospěli k poznání, že online službám, které „přeci jedou“, se každý radši vyhne.

Jestli letos zájem o webové sčítání šéfa statistického úřadu překvapil, tak příště bude mít klid – po téhle zkušenosti plno lidí zas pošle starý dobrý papír. A všichni se pak složíme na armádu úředníků a strojů, kteří to celé zase převedou do elektronické podoby. Proč to taky řešit, vždyť to nějak jede.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme