Na Slovensku jsou na obzoru další volby

Prezidentské volby na Slovensku ještě neznají vítěze, a už se začalo mluvit o volbách předčasných. Parlamentních. Další impulz k rozhýbání celé politické scény se pak čeká od hlasování o europoslancích. A to platí i o Česku. „Novináři mají rádi krev, ale tu krev vám nedáme. Nevidím žádný důvod k předčasným volbám,“ vstoupil do debaty expremiér Robert Fico.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Fico | Zdroj: Profimedia

Jeho výrok je ale potřeba brát s rezervou, protože právě předseda nejsilnější strany Smer je podstatnou součástí problémů, které mohou přiblížit termín parlamentních voleb na přelom září a října letošního roku, namísto března 2020.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Robert Fico se už nějaký čas chová jako neřízená střela. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky před rokem musel opustit premiérskou funkci, vystřídal ho stranický kolega Peter Pellegrini a zakrátko mezi nimi začaly střety, které se projevily dokonce i na veřejnosti.

Fico poškodil i kandidáta Smeru na prezidenta Maroše Šefčoviče, kterého tahal po stranických oslavách MDŽ.

Vládní koalice Smeru, Slovenské národní strany a Mostu-Híd prošla od svého vzniku na jaře 2016 řadou krizí, ale až teď dávají předčasné volby logiku jak jejím členům, tak opozici.

Poptávka po změně

Preference Smeru se pohybují někde kolem 20 procent, což je pro dlouholetého hegemona politické scény neúspěch. Čím dřív budou volby, tím větší je šance, že procenta nepadnou ještě níž, případně že se strana kvůli svému předsedovi nerozpadne – mluví se o Pellegriniho skupině, která by šla do voleb samostatně.

Nepohodlný Fico. Čaputová by jeho jmenování soudcem odmítla, Šefčovič mu prý kandidaturu rozmluvil

Číst článek

Totéž platí o Slovenské národní straně. Preference má nejnižší od voleb (7,5 procenta, mívala i 14), postupně klesají, strana nebyla schopna postavit kandidáta do prezidentských voleb a pomalu propadá panice.

Předseda strany Most-Híd Béla Bugár utrpěl ošklivou porážku v prezidentských volbách a teď se snaží zachránit, co se dá. Před druhým kolem podpořil Zuzanu Čaputovou – a tím ještě zvýšil koaliční napětí.

Předsedové tří vládních stran si jdou na nervy už delší dobu, leží mezi nimi řada sporných témat a mají jeden společný symbolický problém. Řádný termín voleb by byl začátek března 2020, ale jen o pár dní dříve – 21. února – si bude Slovensko připomínat druhé výročí vraždy Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.

A to by bylo pro koalici hodně nepříjemné, protože z vyšetřování údajného objednavatele vraždy Mariana Kočnera vycházejí odpudivé informace o propojení světa zločinu s vládní garniturou.

V lepší kondici je i slovenská demokratická opozice a pro předčasné volby by v národní radě jistě zvedli ruku i extremisté Mariana Kotleby, posílení velmi dobrým výsledkem svého předsedy v prvním kole prezidentských voleb.

Všechny tyto trendy zesílí, pokud se prezidentkou stane Zuzana Čaputová, a pak také volby do Evropského parlamentu.

Ten druhý faktor platí i o Česku – co by udělalo se sociální demokracií, kdyby neměla ani jednoho europoslance? Jak by se změnily poměry ve vládě, kdyby naopak Babišovo ANO potvrdilo zisk 32 procent hlasů? Podle posledního průzkumu může skončit pod pětiprocentní hranicí SPD Tomia Okamury, komunisté i lidovci.

Pro ODS budou eurovolby prvním testem po vyloučení Václava Klause mladšího… Ne že by to bylo na předčasné volby, ale v některých stranách bude hodně dusno.

Na Slovensku je situace vážnější – poptávka po změně, která se za poslední rok a půl projevila v krajských, komunálních i prezidentských volbách, patrně smete donedávna všemocného Roberta Fica.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme