Pat na slovenském Ústavním soudu

Slovensko je další zemí v Evropě, kde se okolo obsazení Ústavního soudu strhla politická bitva. Může za to skutečnost, že devíti ústavním soudcům z celkových třinácti skončil o víkendu mandát.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha/Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský premiér Robert Fico za Smer

Bývalý slovenský premiér Robert Fico | Zdroj: Reuters
Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Pat na slovenském Ústavním soudu

Zároveň zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době podařilo určit jejich nástupce. Klíčová instituce v zemi je tím pádem paralyzovaná a není usnášeníschopná.

Volba kandidátů do slovenského ústavního soudu byla o to sledovanější, že svůj úmysl stát se jeho členem oznámil bývalý dlouholetý premiér Robert Fico, který je nyní poslancem parlamentu a stále ještě předsedou nejsilnější vládní strany Smer.

Skutečnost, že na něj bylo pohlíženo jinak než na ostatní kandidáty, potvrzovalo i to, že Fico měl jako jediný z uchazečů možnost dodatečně doplnit materiály, které dokazovaly jeho právní praxi. Přesto mu to ale nakonec nepomohlo a expremiér za velké mediální pozornosti ohlásil, že odstupuje z volby.

‚Rychetský byl taky ve vládě.‘ Expremér Fico přesvědčoval poslance, že se hodí na ústavního soudce

Číst článek

Účel světí prostředky

Od začátku totiž Fico narážel na překážku zvláštního druhu, kterou představoval prezident Andrej Kiska. Ten ohlásil, že bývalého premiéra za ústavního soudce nejmenuje, protože z jeho pohledu nesplňuje kritéria odbornosti a morálních předpokladů.

Zákon ukládá, že parlament musí hlavě státu navrhnout dvojnásobný počet kandidátů na uvolněná místa ústavních soudců. I proto prezident Kiska ve svém nedávném projevu apeloval na poslance, aby mu předložili plný 18členný seznam.

Objevily se totiž spekulace, že právě kvůli Kiskově neoblomnosti by na něm mohlo jméno toho posledního osmnáctého chybět. To by pak otevřelo prostor natahovat čas až do chvíle, kdy prezidentem republiky bude někdo jiný než Kiska. A tato chvíle se blíží velmi rychle, protože Kiskův mandát vyprší v červnu letošního roku.

Pompeo v Bratislavě: Rusko se snaží podkopávat svobodu, vstup Slovenska do NATO byla dobrá volba

Číst článek

Původně se mohlo zdát, že odstoupením Fica by se mohla situace uklidnit a odblokovat. Jenomže poslanci se začali topit v procedurálních otázkách, když se dohadovali, jestli je vhodnější volba veřejná nebo tajná. Nakonec pak pro jistotu nezvolili nikoho. Nastala tak patová situace s řešením, které je v nedohlednu.

Poté vystoupil premiér Peter Pellegrini, který kritizoval poslanecký klub vlastní strany Smer, jehož poslanci odevzdávali při volbě kandidátů na ústavní soudce záměrně prázdné lístky a volbu tak zablokovali. Bylo to vůbec poprvé, co se premiér odvážil kritizovat vlastní stranu, což by dokazovalo, že uvnitř Smeru se rozložení sil začíná měnit.

Právě tato okolnost ukázala, že při volbě kandidátů na ústavní soudce nejde jen o fungování důležité instituce, ale také o vliv současné hlavní vládní strany na budoucí verdikty soudců. Především jde ale také o budoucnost Roberta Fica.

Není totiž zdaleka vyloučeno, že by se jako kandidát na ústavního soudce nemohl vrátit do hry v příštích měsících. Stačí totiž, aby byl prezidentem někdo, kdo by Ficovi na rozdíl od Andreje Kisky nebránil. Pak může jít vše velmi rychle.

Jak ukázaly minulé dny, neměl by být problém pro představitele Smeru vyjednat si pro to v parlamentu potřebnou podporu. Pokud by ji totiž odmítli poskytnout stávající koaliční partneři, mohli by je zastoupit například poslanci Kotlebovy extremistické strany. Zcela v duchu zásady, že účel světí prostředky. Dny Roberta Fica ve veřejném životě ještě zdaleka nemusí být sečteny.

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme