Příliš chudí na to, aby volili liberální blok
Ekonomika není všechno, ovšem pro vysvětlení volebního výsledku není rozumné ekonomické argumenty úplně ignorovat. V případě slovenských voleb se pokusil hospodářský rozměr popsat vicepremiér české vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Je pravda, že své úvahy neformuloval úplně šťastným způsobem.
Připomněl, že lidé často mívají obavy, které sice nemusí být skutečné, definují však jejich volební chování, a pokud je dokáže zneužít šikovný populista, pak se tím ohrožuje demokratický systém.
Vicepremiér nejmenoval, kdo je na Slovensku populista a kdo ohrožuje liberální demokracii, v kontextu je však zřejmé, že tím myslel volebního vítěze Roberta Fica a jeho stranu Smer.
Ani Rakušanovi nepochybně nešlo o to, někoho pomlouvat ani shazovat intelektuální úroveň sousedního národa. Prostě upozornil, že strana Smer a její spojenci vyhráli volby díky hlasům z venkovských regionů.
Pokud by se volilo pouze v Bratislavě, Košicích a jejich okolí společně s městy, jako jsou Trnava, Trenčín, Poprad a Prešov, pak by volby získal liberální blok v čele se stranou Progresivní Slovensko. Jenže se volilo také všude jinde. Čím vzdálenější byl dotyčný region od Bratislavy, případně od Košic, čím menší byla obec, kde se hlasovalo, tím větší podporu získal levicový blok v čele s Ficem.
Česká ekonomika mezi recesí a stagnací
Tím se připomíná, že na Slovensku existuje zřejmě největší ekonomický rozdíl mezi hlavním městem a regiony, jaký je v Evropě k vidění.
Na Slovensku přetrvává fenomén skrytého voliče. Lidé se k volbě Ficova Smeru často nechtěli přiznat
Číst článek
Téměř čtyřnásobek ekonomického výkonu má hlavní město proti nejchudším regionům také v Polsku a Rumunsku, přesto jde o mnohem větší země, které navíc mají vedle Varšavy a Bukurešti další regionální centra.
Rozporu mezi Bratislavou, která se svou blízkostí k Vídni stává městem s parametry západní Evropy, a odlehlými kraji středního Slovenska, případně pohraničí s Ukrajinou, se musí každá slovenská vláda věnovat a neustále se ho snažit zmenšovat, jinak sociální rozdíly přerostou do politiky.
To se logicky stává v časech, kdy se ekonomice nedaří a kdy přirozeně rostou obavy z budoucnosti, jako se v posledních letech stalo na Slovensku neméně než v Česku.
Vládní politici reprezentující městská centra pak mohou udělat tu chybu, že zvolí konfrontaci s konkurencí, která loví hlasy těch, kdo řečeno slovy vicepremiéra Rakušana, „žijí na periferii zájmu“ a nejsou „odolní proti strachu“.
Tím se sociální příkopy na politické úrovni ještě zdůrazní a prohloubí, schopný populista pak může své voliče vytáhnout na barikády a porazit politiky, které označí za slouhy kapitálu, Bruselu, Washingtonu a podobně. Nutně to neznamená, že musí být nebezpečím pro demokracii, obavy z převratu, který oslabí demokracii, však může vzbudit jen svou volební rétorikou.
Jednou větou, vicepremiér Rakušan pojmenoval také aktuální problém tuzemské politiky. Liberální strany a liberální kandidát na prezidenta vyhráli v tuzemsku volby díky tomu, že se příkopy ve společnosti snažili zasypat.
Také v Česku ovšem dodnes mezi hlavním městem a zbytkem republiky existují těžko překročitelné přehrady, i když o něco menší než na Slovensku, a také zdejší ekonomika se potácí mezi recesí a stagnací. Pokud by se volil český parlament při současném stavu společnosti, pak nemá smysl si dělat velké iluze, že volby dopadnou jinak než na Slovensku.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Sedm neúspěšných procent vlády premiéra Fialy
Radko Kubičko
Druhý rok Petra Pavla. Jaký byl?
Kateřina Perknerová
Moskevský ‚klub sesazených prezidentů‘ má nového člena
Libor Dvořák
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub