Zázrak ve Slovinsku

Těžko by se hledala pětičlenná koalice, která nemá většinu v parlamentu, a musí tedy ještě spoléhat na podporu šesté strany. Nová slovinská vláda se zapisuje do dějin evropské politiky. Dokonce v Nizozemsku proslulém pestrými koalicemi mohou tak blednout závistí.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volebním vítězem byla s 25 procenty Demokratická strana, kterou vede Janez Janša | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Pro Čechy jsou ovšem poslední slovinské události zajímavé z toho důvodu, že se Slovinci dlouhá staletí sdíleli dějiny jako součást rakouské monarchie, a to ještě její předlitavské části.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si komentář

Také Slovinci měli po posledních volbách, které proběhly počátkem června, podobný problém. Do sněmovny proniklo přes čtyřprocentní kvórum devět stran a stejně jako v Česku nikdo nechtěl skládat vládu s vítězem. V Česku vítězné hnutí ANO důvěru ve Sněmovně sehnalo, i když to trvalo devět měsíců.

Slovinci zvolili opačnou možnost. Volebním vítězem byla s 25 procenty Demokratická strana, kterou řídí Janez Janša, politik, který má leccos podobného s tuzemským premiérem Andrejem Babišem. Také má vážné problémy s justicí a také se stylizuje do role silného vůdce, který ochrání zemi před proudem uprchlíků.

Slovinsko je ovšem malá země se dvěma miliony obyvatel a ostatní politici si včas uvědomili, že silné Slovinsko je nesmysl, tím pádem i silný slovinský vůdce.

Vždy existuje víc možností

Mohli využít právě malosti Slovinska, kde se zná každý s každým. Také většina malých stran, které tentokrát pronikly do sněmovny, vyrostla na troskách Liberálně-demokratické strany, která v 90. letech řídila zemi z pozice levého středu. Do výčtu těchto stran patří Sociální demokraté, kteří po pádu liberálů převzali její voliče a po roce 2008 sestavili vládu.

Nechybí Strana Alenky Bratušekové, která byla premiérkou po roce 2013, tehdy za populisty ze strany Pozitivní Slovinsko. Strana moderního středu se dříve jmenovala Strana Miro Cerara, dalšího premiéra, kteří řídil zemi po roce 2014. Premiéři všech tří stran se potýkali s hlubokou hospodářskou krizí a pro svá restriktivní opatření přišli o popularitu.

Na rozdíl od tuzemských bojovníků s krizí si udrželi popularitu dostatečnou na to, aby před nedávnem vytvořili základ další vlády. Přibrali Stranu důchodců, která je zájmovým sdružením s jasným programem, a premiérské křeslo svěřili opět někomu jinému.

Vyvoleným se stal Marjan Šarec, šéf stejnojmenné strany. Proslul v televizních kabaretech, ovšem osm let je starostou alpského městečka Kamnik a vytvořil sdružení reprezentující hlas starostů.

Tichou podporu nakonec musela dodat radikální Spojená levice, která třeba žádá vystoupení ze Severoatlantické aliance, má ovšem k modelu evropské strany blíže než tuzemští komunisté.

Slovinsko má po předčasných volbách nového premiéra, Marjan Šarec sestavil menšinovou koalici

Číst článek

Kdo není Slovinec, ten si nedokáže představit, jak může spolek šesti stran fungovat, možná si to neuvědomují ani sami Slovinci. Přesto je současná lublaňská koalice svědectví, že víc než silný vůdce a víc než ješitnost šéfů malých stran může politiku inspirovat rozumná správa státu ve prospěch občanů.

Těžko předvídat, jestli lépe dopadne česká nebo slovinská cesta, o tom nás poučí nejbližší historie. V každém případě je však dobré vědět, že vždy existuje víc možností. 

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme