Proč nemít pro volby více slunce?

Nekonfliktní novela. I to si šlo přečíst o změně zákona, která řeší ukotvení podzimního termínu voleb na první celý říjnový týden ve volebním roce. Ve své podstatě ta novela nekonfliktní skutečně je. Vyřeší problém s tím, jak se v uplynulých letech hýbaly termíny podzimních voleb.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentské volby ve Spojených státech mohou Česku sloužit jako cenná lekce.

Prezidentské volby ve Spojených státech mohou Česku sloužit jako cenná lekce. | Foto: Eva Malá | Zdroj: Český rozhlas

A řekne, jak to v praxi vypadá, pokud se souběžně s komunálními nebo krajskými volbami konají i ty senátní. A když už nemáme ten skutečně jednotný volební kodex pro všechny volby, je to aspoň drobné vylepšení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Miloš Šenkýř: Proč nemít pro volby více slunce?

Jednu konfliktní otázku ale mám: Nestálo za to se zabývat myšlenkou, jestli je podzimní termín skutečně ten nejlepší? Už jsme si na něj zvykli, ale je to praktický termín?

Bráno do důsledku, po samotných volbách ještě uplynou termíny pro soudní řešení voleb, čas pro vyjednávání o koalicích, čas pro svolání prvních jednání zastupitelstev. Ze začátku října se tak dostáváme do hlubin listopadu, možná až do prosince.

V principu to znamená, že příprava rozpočtu na další rok zůstává na té předchozí politické garnituře. Ta nová už ho má šanci ovlivnit minimálně, takže se celý následující rok může vymlouvat, že rozpočet připravili „ti před nimi“ a noví radní nebo poslanci do něj pronikají jen obtížně.

K volbám před prázdninami

Speciální covidové hlasování v podzimních volbách? Podle hlavní hygieničky je to pravděpodobné

Číst článek

Je tu také otázka volební kampaně. Při říjnových volbách zasáhne do léta. A tak nejenže čas odpočinku budou zpestřovat politické sliby a kampaně.

Ale současně v té době snaha o správu věcí veřejných přece jen poleví, protože v létě se zastupitelé scházejí, jen když je to skutečně nutné. A ta obvyklá jedna schůze zastupitelstva po prázdninách je už mnohdy jen doháněním restů a společenským setkáním.

O co lepší by bylo mít i krajské a komunální volby ještě před prázdninami, jak to ostatně už v historii také několikrát bylo. Byť tehdy u národních výborů.

Politici by se v případě (řekněme květnových) voleb nejen mohli přes léto seznámit s novými kompetencemi a pravidly – ostatně i v novém zaměstnání je také omezená možnost brát si první měsíce dovolenou – a navíc by stihli i připravit rozpočet podle svého, aby byli odpovědni za to, co plánují.

Ostatně i k volbám by se asi chodilo radostněji. Už proto, že by k nim lidé šli za světla. Na začátku října je průměrná délka „světlé“ části dne kolem deseti hodin a dejme tomu v polovině května přes 15 hodin. To už je psychologicky veliký rozdíl, jestli jde člověk hlasovat za světla, či za tmy.

Ale na to je současná novela skutečně nekonfliktní. Bylo by to mnohem složitější a ústavním zákonem by bylo nutné prodloužit, či zkrátit jedno volební období tak, aby se podařilo nastolit jarní termín. A je otázka, jaký to má smysl, když vlastně pevné datum současnou novelou dostane jen polovina našich voleb. Ty do sněmovny, prezidentské i evropské si už z jejich principu dál budou plout časem.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Miloš Šenkýř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme