Osudový rok české levice
Při pohledu na vývoj volebních preferencí se jeví jako stále pravděpodobnější, že o situaci na české politické scéně nejen po volbách, ale možná i před nimi rozhodnou dvě levicové strany, které momentálně podporují Andreje Babiše (ANO). Průzkumy opakovaně ukazují, že jak Česká strana sociálně demokratická, tak Komunistická strana Čech a Moravy se pohybují na hranici volitelnosti.
To, zda se jedna nebo obě do Poslanecké sněmovny v říjnu nakonec dostanou, přitom určí s velkou pravděpodobností politickou budoucnost Babiše. Komunisté v již v několika průzkumech po sobě skončili pod pětiprocentní hranicí, jejíž překročení je podmínkou pro získání alespoň několika křesel ve sněmovně. A ČSSD se dlouhodobě pohybuje jen těsně nad touto hranicí a v několika průzkumech i ona skončila pod ní.
V posledním zveřejněném relevantním průzkumu z dílny agentury Median sice obě strany získaly sedmiprocentní podporu, ale je otázkou, zda tento jejich mírný vzestup, kterým by vyrovnaly svoje volební výsledky z minulých voleb, potvrdí i další průzkumy. Pokud ne, bude mít Babiš velké problémy sestavit vládu s většinovou podporou ve sněmovně, pokud mu výsledky voleb vůbec takovou možnost nabídnou.
Pomalu totiž klesá i podpora pro jeho hnutí, což již zmiňovaný průzkum agentury Median potvrdil, když hnutí ANO přisoudil jen šestadvacetiprocentní podporu. Pokud by tento trend pokračoval, Babiš buď nemusí z voleb vzejít jako vítěz, a pokud ano, nemusí mít ani s případnou podporou obou levicových stran většinu.
Dvě procenta
To, že by současné vládní strany, tedy ANO a ČSSD, plus komunisté, kteří vládu doposud podporovali, nemusely znovu mít ve sněmovně většinu, ani když se obě levicové strany do sněmovny dostanou, naznačují i některé další trendy v průzkumech. Koalice Pirátů a hnutí Starostů a nezávislých i koalice Občanských demokratů, lidovců a TOP 9 mají totiž v doposud zveřejněných průzkumech, které už reflektují existenci obou koalic, poměrně silnou podporu. Zejména koalice Pirátů a STAN se v průzkumu Medianu téměř dotáhla na ANO, přičemž podpora pro ni na rozdíl od ANO spíš roste.
To, jak bude vypadat příští vláda, zejména zda bude v jejím čele opět Babiš, může tak do značné míry záviset na jednom či dvou procentech podpory pro levicové strany směrem nahoru nebo dolů. Ta mohou určit, zda vůbec budou ve sněmovně a Babiš tak bude mít alespoň teoretickou možnost sestavit vládu na stejném půdorysu, na němž funguje ta současná.
Babišovu situaci komplikuje skutečnost, že se nemůže na obě levicové strany spolehnout, ani pokud se do sněmovny dostanou. Ani jedné se spolupráce s ním nevyplatila, pokud jde o voličskou podporu. A obě mají před sebou sjezdy, na nichž se rozhodne mimo jiné i o tom, jaká bude jejich ochota s Babišem dál spolupracovat.
KSČM už naznačuje, že zvažuje vypovězení spolupráce s menšinovou vládou, a i v ČSSD roste tlak na to, aby se strana v podobě nějakého radikálnějšího kroku od Babiše distancovala.
I kdyby vládní koalice vydržela až do voleb, není tak jisté, že levicové strany budou chtít s Babišem opět spolupracovat i po volbách. Pokud se současné preference do voleb radikálně nezmění, zdá se tedy, že právě ČSSD a KSČM mají v rukou klíč k tomu, jak bude vypadat česká politika v příštích čtyřech letech.
Autor působí na New York University Prague
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková
Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory
Petr Šabata
Airbnb je zpátky. Nejen v krizi bydlení si Praha nemůže dovolit takto neregulovaný byznys s byty
Apolena Rychlíková
Definice trucovitosti na tři – ANO
Petr Honzejk