Ruské ministerstvo zahraničí už v pátek prohlásilo, že rozhodnutí zastupitelů Prahy 6 může poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ruské výhrůžky a hrozby sankcemi odmítl a prohlásil, že spor je třeba řešit věcnou diskusí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Libora Dvořáka

„Rozhodnutí schválené na místní úrovni může vážně rozjitřit dvoustranné vztahy a významně zkalit jejich ovzduší a nezůstane bez odpovědi. Předpokládáme, že iniciátoři chystané bezprecedentní akce se vzpamatují a pochopí všechny následky svého výstřelku,“ uvedlo ve svém posledním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, které krok pražských zastupitelů považuje za porušení dvoustranné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci.

Apel proti údajnému nástupu nacismu v České republice – a to už je opravdu těžká ráže – zazněl i z úst historika Michaila Mjagkova. Ten varoval před „děsivými následky vývoje“ v Česku. 

Kdo si přeje a nepřeje dialog

„Čím začal příchod nacistů k moci ve 30. letech? Co pálili? Knihy vynikajících vědců, historiků, spisovatelů, bořili památníky. Všechno to začínalo právě tak. A jakmile drobný úředník doroste do větších rozměrů, stane se něco děsivého, a to pro Čechy samotné,“ prohlásil vědec s narážkou na jednání starosty Prahy 6 Koláře.

Tohle už se ale týká nás všech, potenciálních českých vyznavačů nacismu, což bychom si rozhodně neměli nechat líbit.

Převzato z Plusu

Pokusme se ještě jednou připomenout, proč ruské straně nevyhovuje ani přesunutí maršálovy sochy třeba na území ruské ambasády, ani na zahradu ministerstva obrany, ani na hřbitov sovětských vojáků na pražských Olšanech.

Masivní skulpturní Koněv má pro současné Putinovo Rusko největší cenu právě v pražském – zdůrazňuji – veřejném prostoru: jako masivní připomínka toho, kdo tu byl po dlouhá desetiletí svrchovaným pánem a kdo si přinejmenším podobné postavení ve střední Evropě nárokuje znovu.

Shodou okolností jsem právě dopřekládal 45stránkový záznam rozhovorů Michaila Gorbačova nejdřív s Milošem Jakešem a posléze s Václavem Havlem. Při všech výhradách, které vůči Michalu Segrejevičovi mám, jsem si znovu uvědomil, že tento člověk, který se zásadně zasloužil o naši svobodu, si upřímně přál otevřený a rovnoprávný dialog s Evropou.

Přesně tohle však mocipány současného Ruska nezajímá – oni chtějí znovu diktovat, i když dnes už to naštěstí nejde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít