Přijetí dětských uprchlíků z Řecka by zlepšilo naši pověst

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) přivezla z Řecka seznam nezletilých nezaopatřených dětí – běženců, o které by se Česká republika mohla postarat. S blížícími se evropskými volbami tedy česká vláda stojí opět před rozhodnutím, zdali přijmout a riskovat zlobu části voličů, nebo pokračovat ve zdržovací taktice.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dětští uprchlíci | Foto: CC0 Public domain

Od zářijového kola boje o přijetí nezletilců uběhlo skoro půl roku, během nějž došlo alespoň ke kvalitativnímu posunu z hlediska terminologie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Obě strany českého sporu už porozuměly, že se nemůže mluvit o sirotcích, ale nezletilých bez doprovodu. Tedy o lidských bytostech, které jsou v Řecku samy. Nemají na místě rodiče ani jiné blízké nebo vzdálené příbuzné.

Podle údajů řecké vlády i mezinárodních organizací je takových osob v Řecku několik tisíc. Část z nich žije v různých táborech nebo je ubytovaná v zařízeních internátního typu či hotelech.

Přicházejí další

Například Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v průběhu roku 2018 zajistila ubytování více než tisícům nezaopatřených. O podporu dětí se stará také dětský fond OSN UNICEF, řecká vláda i unijní agentury. Cílem je dostat je pokud možno do škol a zaopatřit natolik, aby nekončily na ulici.

‚Splnila jsem výzvu Babiše i Hamáčka.‘ Šojdrová přivezla z Řecka seznam 14 dětí z uprchlických táborů

Číst článek

Takový osud podle řeckých statistik potkal na tisícovku nezletilých. Mimo systém se dostávají často vlastní volbou, když například odejdou z ubytovacího zařízení a rozhodnou se nevrátit.

Statistiky nám také říkají, že jen za letošní leden na řecké ostrovy přibylo přes dva tisíce běženců. Vloni deset až patnáct procent z příchozích běženců byli nezletilí bez doprovodu. Pokud by tento trend trval, znamenalo by to minimálně další dvě stovky nezletilců.

Z těchto údajů je zřejmé, že pokud by byla dobrá vůle, cesta k nalezení vhodných kandidátů na přesídlení by se našla. Je ale potřeba mít na paměti, že jen naprosté minimum jsou děti malé, pro mnohé jistě roztomilé.

V naprosté většině se naopak jedná o děti starší, z nichž je řada v pubertálním věku. Podle mezinárodního práva by je ani u nás nebylo možné dlouhodobě zavřít do přísně střežených zařízení. Cílem by bylo ulevit přetížené řecké vládě, dětem dát vzdělání, možnost zařadit se do společnosti.

Jako iráčtí křesťané?

Česká republika by se postavila po bok většiny ostatních zemí Evropské unie, které pravidelně děti přebírají nejen z Řecka, ale i ostatních států geograficky se nacházejících v oblasti zatížené nelegální migrací. Určitě by to pomohlo také naší pověsti v zahraničí, kde by bylo těžší nad námi ohrnovat nos kvůli údajné nesolidaritě. Nejednoznačné přešlapování české vlády i v otázce nezletilých ale nepomáhá.

Nevadí, že se Babiš nechce bavit, důležité je, aby konalo vnitro, říká Šojdrová o pomoci syrským sirotkům

Číst článek

Otázka ovšem je, jestli by se děti nedostaly pod podobný drobnohled, jako iráčtí křesťané na severní Moravě. To znamená, jestli by jim ve finále v důsledku tlaku okolí nebylo hůře, než předtím. Takovému vývoji je možné předejít, když si všichni uvědomí, že mluvíme o nezletilých neboli o dětech.

Pořád ale platí, že finální rozhodnutí zdali pomoci dětem, Řecku a obrazu země v zahraničí, je na české vládě. Jen ona je odpovědný partner pro vládu řeckou, pod jejíž kuratelou se nezletilci nacházejí. Slovensko se touto cestou vydalo, což oznámilo už vloni.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme