Když si píšete s přáteli v aplikaci WhatsApp, každé vaše slovo, emotikon nebo třeba fotka se před odesláním zašifruje. Odemknout takovou zprávu pak může jen její adresát. Obsah nemůže číst ani výrobce chatovací aplikace, tedy americká firma Facebook, ale například ani policie nebo rozvědka, která by se po cestě ke zprávě mohla dostat.

A právě to poslední se nezamlouvá evropským orgánům, podle dokumentu uniklého z Evropské komise existence šifrovaných chatových aplikacích představuje překážku pro boj s terorismem a sexuálním zneužíváním dětí. Konkrétní podobu naznačuje návrh rezoluce Rady EU, kterou nyní zveřejnila rakouská veřejnoprávní stanice FM4.

Nově by provozovatelé služeb jako WhatsApp, Signal, Element nebo Threema, ale třeba i společnost Apple, měli povinnost ke každému svému uživateli uchovávat jakýsi univerzální dešifrovací klíč, kterým by mohli, na žádost bezpečnostních složek, zprávy odemknout. V úvahu pak připadá i další povinnost přidávat do probíhajících konverzací skryté účty bezpečnostních složek. De facto by šlo o obdobu dnešního odposlechu.

Nemám se čeho bát

V ideálním světě bychom si snad mohli s policejním exprezidentem Jiřím Kolářem říct jeho okřídlené „ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno“.

Jenže disidenti v Číně, sexuální menšiny v Íránu či Čečensku a protivládní demonstranti v Hongkongu nebo v Bělorusku nežijí v ideálním světě. Právě je šifrovaná komunikace chrání před pronásledováním.

Ve chvíli, kdy dobrovolně oslabíme šifrování, nemůžeme si vybírat, kdo toho využije. A nemusíme chodit daleko, i naše vlastní policie nelegálně odposlouchávala novináře, další její příslušník prodával informace, s kým si volá předseda Ústavního soudu, a zaměstnanec rozvědky vynášel a prodával odposlechy politikům.

Jak ukázala kauza BlueLeaks, i když policisté neporušují zákon, nejsou imunní před útokem motivovaných hackerů. A ani americká rozvědka nezvládla uhlídat své zaměstnance, aby globální sledovací databáze nepoužívali ke špehování partnerek a partnerů.

Nezákonné to není. Teď

A co když už se bezpečnostní složky poučily a bude nově všechno podle zákona? Můžeme tomu naivně věřit, ale i potom hrozí, že se zákon změní. Co je perfektně legální teď, nemusí být legální v budoucnu. Záznamy o politické orientaci nebo třeba soukromém životě v rukou bezpečnostních složek stály i u nás svobodu nebo život lidi ještě před několika desítkami let.

Pokud si to dnes nedovedete představit, stačí se podívat za hranice: polské tajné služby zneužívaly údaje z mobilních telefonů, určené pro boj s nejzávažnější kriminalitou, pro sledování novinářů. Bylo to v roce 2011.

Univerzální klíč ke konverzacím by paradoxně vedl k tomu, že bychom se o jeho zneužití jen těžko dozvěděli. Asi žádný úředník nebo policista nedá novinářům tip, že jeho kolegové porušují zákon, když ho ti samí lidé stejným způsobem snadno odhalí.

Díky, Ede

Že důsledné šifrování zpráv opravdu potřebujeme, ukázal případ Edwarda Snowdena, který před celým světem odhalil rozsah sledování, kterého se dopouštějí západní tajné služby. On sám musel svou komunikaci komplikovaně skrývat, aby se vyhnul odhalení ještě před tím, než v roce 2013 vyšly první články. S nálepkou zrádce pak uprchl do zahraničí, azyl nakonec získal v Rusku. A teprve letos americký odvolací soud rozhodl, že sledování, na které Snowden před sedmi lety upozornil, bylo nelegální.

Bez ohledu na to, co si lidé o Snowdenovi a dalších whistleblowerech myslí, málokdo je ochotný se vzdát svého soukromí. Ukazují to akcie technologických firem, které na ochraně soukromí postavily marketing svých produktů, šifrování dnes patří k výbavě všech telefonů i osobních počítačů.

Právě tyto firmy by teď, pod tlakem evropské regulace, musely ze svých závazků slevit, a jít tak proti přání svých zákazníků. Ti navíc kdykoli můžou oficiální software ve svém zařízení nahradit jiným volně dostupným. A naprogramovat šifrovanou chatovací aplikaci dneska zvládne každý průměrně schopný programátor, jde o veřejně známé algoritmy a postupy, které už zkrátka nejde zpětně utajit.

Soukromí není opak bezpečí

Neznamená to ale, že policie je bez šance a teroristé nebo pornografové jí snadno utečou. Dobrá policejní práce stála za rozkrytím šifrované mobilní platformy EncroChat, kterou používali kriminálníci z celého světa.

A právě zase jenom důsledná policejní práce vede k odhalování zločinců nebo teroristů. Hromadně napíchnuté konverzace svádí k automatizovanému zpracování, které, bez znalosti kontextu, spíš zkomplikuje život nevinným, než že by odhalilo zločince, kteří se aktivně snaží skrývat.

Kusá informace totiž obvykle stejně nestačí, jak ukázal případ vídeňského teroristy: s předstihem na něj rakouskou policii upozornili slovenští kolegové. K útoku ale přesto došlo.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít