A bylo mu vyhověno, i když u nás Tchaj-wan investuje několikanásobně víc než komunistická Čína. Kritikové nedůstojné servility tehdy volali po rezignaci ministryně Novákové. Odbylo se to nakonec napomenutím náměstka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Konrád: Ctitelé nikotinu ve sporu o jistý ostrov

Konec přátelství

Nyní se skrze Tchaj-wan obrazně řečeno blýská v politických oblacích mezi dvěma ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Osobnostmi svéráznými a v něčem si i blízkými, nejen vášní k nikotinu.

Když se před rokem stal Jaroslav Kubera z ODS předsedou Senátu, dalo se čekat, že si tak trochu lidový tribun se sklonem k bavičství bude s prezidentem rozumět. A snad tomu tak i bylo, jak nepřímo dokazuje výrok Miloše Zemana z minulého týdne, v němž užil sousloví „relativně přátelské vztahy“. Které prý ovšem „definitivně skončí“, pokud tedy předseda horní parlamentní komory naplní úmysl navštívit právě Tchaj-wan.

Převzato z Plusu

Což je ovšem zvláštní. Proč by nemohl reprezentant demokratického státu, člena EU, jet do sice ne zcela oficiální země, ale na rozdíl od Číny s pluralitní demokracií? Kterou sice z diplomatických ohledů k Pekingu většina světa oficiálně neuznává, ale zhusta s ní komunikuje? A všelijak ji podporuje? Náš spojenec v NATO Spojené státy dokonce prodejem vojenské techniky. Přesněji, proč to tak pobuřuje prezidenta?

Prezidentské záhady

Odpověď se skrze celý řetězec indicií nabízí. Projevů Zemanova doširoka usměvavého přátelství k Číně, které Tchaj-wan leží v žaludku, jsme za poslední roky sledovali až dost. Což ale nevysvětluje, proč tomu tak je.

Vyjma respektu k prvotřídní ekonomické mocnosti, geograficky ale značně vzdálené, se kterou obchodujeme spíš vlažně. A cesty světových politiků na Tchaj-wan jsou řídké, ale občas se konají. Letos kupříkladu šéfa belgického senátu nebo amerického senátora a někdejšího prezidentského kandidáta Teda Cruze. A tak dále.

Zeman ale momentálně Kuberovi veřejně hrozí koncem korektních vztahů. Ten to raději nekomentuje, jen se domnívá, že prezidentovo vyjádření bylo víc než jemu určeno Pekingu, aby byl ujištěn o pevné loajalitě.

Jde o Kuberův pohled, nemusíme se s ním ztotožnit. Přesto se ale nezbavíme otázky, co asi k oné setrvalé loajalitě Miloše Zemana může vést, případně kdo a z jakých zájmů. Než se to případně jednou vyjeví, budeme si nad tím prostě dál lámat hlavy. Leccos je ostatně u českého prezidenta dosti enigmatické.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít