Spor o Babiše rozhoduje o principu české demokracie

Tuzemská politika nabízí jako vždy barvité divadlo, v tom se ostatně příliš neliší od tzv. nových demokracií, které vznikly po roce 1989 na východ od Šumavy.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda vlády ale s takovým entrée nepočítal. Když ho moderátor vyzval, aby učinil prohlášení, zůstal zaraženě koukat na prezidenta. | Zdroj: ČTK

Konflikt prezidenta s premiérem v přímém přenosu je divadlo, které se nikomu v západní Evropě jen tak nepoštěstí vidět. Obvinění vicepremiéra premiérem z neplacení daní je ostatně také příběh, se kterým se člověk ve světě zavedených demokracií obvykle nesetká.

Svědčí to o jednom rysu, který se novým lidovládám na východě ještě nepodařilo překonat. Vždycky nejde o dodržování pravidel, ty dodržuji jen v té chvíli, kdy se mi to hodí, ale o násilný střet, kde zkrátka vyhraje ten, kdo je silnější.

Ministr financí Andrej Babiš se vyjádřil 5. května na tiskové konferenci v Plzni k návrhu premiéra Bohuslava Sobotky na jeho odvolání. | Foto: ČTK

V této chvíli se zdá, že nejlepší pozici ve sporu má prezident Miloš Zeman, za slabší konec tahá premiér Bohuslav Sobotka. Původně chtěl po demisi rekonstruovat vládu tak, aby z ní odešel vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, v pátek ovšem navrhl náhradní variantu, podle níž Babiše rovnou odvolá. Prezident ovšem prosazuje plán, podle kterého Sobotka z vlády odejde a Babiš zůstane.

Stojí za to připomenout okolnosti, které přiměly Sobotku, aby se snažil Babiše zbavit. Babišovi patřil holding Agrofert, který letos pod tlakem zákona o střetu zájmů předal svěřeneckým fondům. V roce 2012 tento holding vydal korunové dluhopisy, které později Babiš koupil v hodnotě jedné a půl miliardy korun.

Psaná pravidla nebo aktuální mocenská situace?

Dnes se zdá, že jedním z účelů této operace, a možná to byl hlavní účel, bylo získání daňové výhody. Díky tehdejší platné právní úpravě může inkasovat z nakoupených dluhopisů výnosy ve výši 90 milionů ročně, které nemusí danit.

Svým postupem se miliardář držel zákona, přesto logicky vzniká otázka, jestli právní předpisy nezneužil. Třeba Agrofert nepotřeboval peníze od svého majitele, třeba šlo jen o to, vyhnout se placení daní.

Kroupa: Novinář Přibil mohl prodat nahrávky nechtěně s počítačem. Vyplave nejspíš ještě jedna - o KGB

Číst článek

Tuto otázku dnes musí rozhodnout nezávislá instituce, nejlépe finanční úřad. Příslušný finanční úřad se ovšem nemá k dílu, tedy k daňovému řízení podle daňového řádu, protože majitel Agrofertu se mezitím stal ministrem financí, tedy nadřízeným veškeré finanční správy.

Finanční správa dokonce prohlásila, že takové daňové řízení není možné. Ze Sobotkova pohledu je proto nezbytné, aby Babiš z ministerské funkce odstoupil, pak finanční úřad může daňové řízení zahájit a zodpovědět otázku, jestli nedošlo ke zneužití práva.

Teď se zdá, že premiér tento svůj záměr snadno neprosadí. Narazil totiž na siločáry, které jsou v základu tuzemských politických poměrů. Vicepremiér Babiš daňové řízení s Agrofertem odmítá a Zeman ho zřejmě nepovažuje za důležité. Existují mocenské poměry, které není možné narušovat odvoláním na platná pravidla a zákony.

Jednou větou, Babiš a Zeman hájí současné mocenské poměry a odmítají jejich změnu jenom z toho důvodu, aby se podnikání firmy z Babišových svěřeneckých fondů prověřilo podle platných předpisů.

Je to konflikt dvou základních principů. Podle jednoho se dodržují psaná pravidla, podle druhého rozhoduje aktuální mocenská situace. Proto bude pro občana České republiky zajímavé sledovat, který z principů má v této zemi větší váhu. Současný konflikt o tom exemplárně rozhodne.

 

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme