Stabilita Korejského poloostrova v rukou dvou nestabilních politiků

Předběžný souhlas Donalda Trumpa s uspořádáním setkání s Kim Čong-unem je bezesporu dobrá zpráva. Vždy je totiž lepší, když spolu státy komunikují, než když na sebe navzájem shazují bomby.

Komentář Pchjongjang/Soul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvojníci Kim Čong-una a Donalda Trumpa na olympiádě v Jižní Koreji | Foto: Yonhap | Zdroj: Reuters

Snaha se dohodnout je pak vždy lepší, než vzájemné obviňování a urážení. Cítit blaženou úlevu plynoucí ze vzdalování se jaderného a konvenčního konfliktu na Korejském poloostrově je ale více než předčasné. 

Než se začnou všichni milovníci mírových řešení a stoupenci diplomacie jako prostředku řešení konfliktů v mezinárodních vztazích radovat, je potřeba si uvědomit naprosto nejistý výsledek schůzky, která ještě není ani pevně naplánovaná.

Ještě nevíme ani kde, ani kdy, ani kdo se přesně na ní ocitne. Zatím jedinou jistotou se zdá, že pokud se úmysl zhmotní v realitu, vše bude v rukou dvou politiků, které za vzor stability a moudrého přístupu s nadhledem můžeme považovat stěží. 

Ještě vloni na podzim hrozil šéf Bílého domu Pchjongjangu totálním zničením, od Trumpova severokorejského protějšku zaznívala odvážná válečnická slova podložená pokračováním jaderných testů.  

Vstřícný krok Kim Čong-una 

V tomto ohledu je potřeba si uvědomit, že ještě zásadnější, než vlastnictví jaderné zbraně, je dosažení alespoň části strategické triády. Platí, že její klíčovou součástí jsou především nosiče. Méně učeně je možné tuto tezi vyjádřit následovně. Na co je vám jaderná zbraň, když vám leží doma na dvorku. Musíte ji přece dostat ke svému nepříteli. 

Proto je naprosto zásadní, aby se případných jednání zúčastnily dobře připravené delegace, které dokáží přemýšlet dlouhodobě. Zastavení jaderného programu Severní Koreje do jisté míry přichází s křížkem po funuse, protože možností jaderné zkázy už tamní režim disponuje.  

Pokud by tedy pouze vyměnil ukončení programu například za ukončení mezinárodních a amerických sankcí, mohl by získané prostředky využít na veřejné nebo tajné pokračování testů raketových nosičů. V konečném důsledku by se tedy situace stala potenciálně horší, nikoliv lepší.

Americký diplomat pro KLDR končí. Zajistil, aby spolu obě země po nástupu Trumpa mluvily

Číst článek

Je tedy velmi smutná zpráva, že po nástupu prezidenta Trumpa k moci americkou administrativu opustila řada odborníků na Severní Koreu. Jestliže výzva k jednání přišla z Pchjongjangu, je zřejmé, že Severní Korea musela s takovým plánem počítat delší dobu. V tom případě získala poziční výhodu z hlediska přípravy.  

Jak lstivě a o kolik tahů dopředu dokáží Kim Čong-un a jeho kamarila uvažovat, ukázaly ostatně jihokorejské olympijské hry. Světová veřejnost i média si povšimly, že vstřícný krok Kim Čong-una vybarvil KLDR v lepším světě a zdůraznil americkou neústupnost a výhružky. 

Je tedy docela dobře možné, že i případné jednání bude více než cokoliv jiného sloužit k mezinárodně politickému PR. Dva impulzivní muži budou jednat, Twitter bude pípat, zcela jistě proběhne soutěž, kdo má co lepší a větší, a impulzivní chování může vše jen zhoršit. 

Vzpomeňme, že náhlým rozhodnutím přijmout nabídku k jednání vzal Donald Trump vítr z plachet vlastní diplomacii, jejíž šéf stále opakoval rigorózní postoj ‚nejdříve ustupte, pak budeme jednat‘. Možná jsem jen příliš pesimistický. V případě možného jednání KLDR s USA je ale lepší počítat s nejhorším a pak být případně příjemně překvapený. 

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme