Dá se škrtnout budoucnost? Ministr Stanjura se o to minimálně pokouší

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“ Tak zní pasáž z programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) týkající se školství.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti ve škole. Ilustrační foto.

Škrty, které navrhnul ministr financí Stanjura v oblasti školství, měly být ve výši celých 29 miliard (ilustrační foto) | Foto: Megan Soule | Zdroj: Fotobanka Unsplash

A v preambuli tohoto prohlášení se zase píše: „Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět.“ Jaká je však realita?

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Dá se škrtnout budoucnost? Ministr Stanjura se o to minimálně pokouší

Škrty, které navrhnul ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v oblasti školství, měly být ve výši celých 29 miliard. To by bylo bez nadsázky brutální. A navíc v situaci, kdy se vláda zavázala k růstu mezd pedagogů, jimž slibovala 130 procent průměrné mzdy.

Tu měli původně dostat i asistenti, trenéři, vychovatelky v družinách, v dětských domovech nebo také školní psychologové a speciální pedagogové.

Tito potřební ale nakonec zůstali Fialovou vládou ignorováni. I tak potřebuje školství miliardy navíc, ne o desítek miliard menší rozpočet. Jenže přesně to nastane: po debatách mezi ministry se částka nejspíše ustálila na 11,6 miliardy korun. Ty musí Mikuláš Bek někde najít. A bylo by naivní si myslet, že to nebude i na učitelských platech.

Příjmová stránka rozpočtu

Výdaje do školství na základě podílu HDP jsou u nás dle posledních ukazatelů studie Education at a glance stále nižší než průměr OECD. Platy učitelů a učitelek dlouhodobě patří mezi třetinu těch nejnižších v rámci OECD.

V České republice trvá učitelům dosáhnout platového maxima více než 30 let oproti zemím jako Skotsko či Austrálie, kde lze dosáhnout stejného výsledku za méně než deset let. Regionální nerovnosti ve vzdělání jsou stále vysoké. Nedaří se prolomit bludný kruh dědičné chudoby.

Změny v českém školství: tři elektronické přihlášky na střední, systém priorit a pravidla pro druhé kolo

Číst článek

Řekněme si to na rovinu: návrh, který chce, aby ministerstvo školství příští rok ušetřilo i necelých 12 miliard, je útokem na instituci veřejného a dostupného vzdělání v České republice.

Stejně jako v případě krácení investic do vědy se i tady, ve vzdělání a školství, projevuje Stanjurova ideologická zaslepenost, s níž se urputně snaží zalepit díru v podobě populistického zrušení superhrubé mzdy, které do státního rozpočtu zaseklo každoroční sekeru sto miliard.

A stejně jako v minulosti se nám ministr financí snaží namluvit, že příjmová stránka rozpočtu vlastně neexistuje nebo ji zabezpečují jen zaměstnanci a že hlavní problém je na straně výdajů. Je to čistá demagogie.

Vzdělávání je jednou z hlavních cest ke spravedlivé společnosti a z dlouhodobého hlediska se jedná o naprosto klíčovou investici pro rozvoj – individuální i společenský. Bez kvalitního a demokraticky distribuovaného vzdělání není budoucnost. Stanjura se ji teď snaží škrtnout.

Autorka je publicistka a dokumentaristka.

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme