Státní rozpočet pod tlakem, přesto vydrží

Protějškem obyčejného lidského strachu před nástupem nemoci COVID-19 jsou obavy ekonomů, které čas od času přerůstají do úrovně paniky. Týká se to i státního rozpočtu, u kterého se v tuzemském případě mluví o stovkách miliard, které se koncem roku objeví v kolonce s názvem rozpočtový schodek. Strach má velké oči, dalo by se říct i v tomto případě.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odstavné parkoviště nových vozů vyrobených v automobilce Škoda Auto Mladá Boleslav | Foto: Radek Petrášek | Zdroj: ČTK

Základní úvaha zní, že na státní rozpočet čeká stejná, a možná ještě horší zkouška než v roce 2009. Tehdy se schodek plánovaný na 40 miliard koncem roku změnil na deficit ve výši téměř 200 miliard. Důvodem byl fakt, že se očekávaný pětiprocentní hospodářský růst změnil na pětiprocentní propad.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Petra Holuba

Ze zkušeností roku 2009 se vypočetla takzvaná Janotova konstanta, podle které pokles hospodářského růstu o procento zhoršuje bilanci rozpočtu zhruba o 15 miliard. Viníkem přitom byl takřka výhradně pokles výběru daní. Připomeňme, že se konstanta jmenovala po legendárním ministru financí Eduardu Janotovi.

Utratit sto miliard

Letošní rozpočet není tak optimistický, protože ministryně Alena Schillerová (za ANO) očekává jen dvouprocentní růst. Předpokládejme, že ekonomika propadne vinou karantény znovu o pět procent – to se dá považovat za poměrně pesimistický scénář, i když popravdě řečeno existují také horší.

Pokud se započte vyšší úroveň rozpočtových příjmů proti roku 2009, pak za použití Janotovy konstanty znovu dojdeme k deficitu ve výši 200 miliard korun.

Schodek může být ještě vyšší, protože premiér Andrej Babiš stejně jako jeho kolegové z jiných evropských zemí slíbil přímou státní podporu ve výši sta miliard korun. To jsou opravdu velké peníze, jak třeba připomíná příklad z Německa z roku 2009.

Kancléřka Angela Merkelová tehdy využila jako hlavní zbraň na záchranu firem opatření známé dodnes pod názvem kurzarbeit. To umožňovalo doplatit zaměstnancům ze státních zdrojů část mzdy, na kterou sám podnik neměl peníze. Němci tehdy za pět miliard eur zachránili 300 tisíc pracovních míst a byla to právě ta klíčová místa, která pomohla udržet ty nejdůležitější pracovníky.

Pokud bychom takovou pomoc přepočetli na tuzemské podmínky a současnou mzdovou úroveň, tak by stejný efekt měla částka deseti miliard korun. Zbylo by tedy víc než dost na přímé dotace do sektorů, které koronavirus a opatření proti němu vyloženě zlikvidovaly, především do turistického průmyslu.

Utratit sto miliard bude obtížné, ale i kdyby se to podařilo, nepřekročí celkový schodek rozpočtu částku 300 miliard, tedy okolo pěti procent HDP a to je na úrovni roku 2009. Dodejme, že to je spíše temná vize pro případ, že epidemie koronaviru a s ní spojené obavy v nejbližších dvou týdnech nepřekonají svůj vrchol. 

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme