Němečtí politici kritizují kauzu Strache. Míří ve skutečnosti úplně jinam

Kdo sleduje od konce minulého týdne titulní stránky německých novin, tomu jistě neušlo, jakou pozornost věnovaly aktuálnímu politickému skandálu v Rakousku, který stál kariéru šéfa tamních Svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho. Neobjevovaly se pouze komentáře ve sdělovacích prostředcích, ale se svými stanovisky překvapivě přispěchaly i špičky německé politiky. A některé z nich se jevily jako hodně zvláštní.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf rakouských Svobodných Heinz-Christian Strache | Foto: Michael Gruber | Zdroj: ČTK/AP

Třeba, když předsedkyně německých sociálních demokratů Andrea Nahlesová požadovala vypsání předčasných voleb v Rakousku. Krátce na to se připojili i další němečtí politici. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková prohlásila, že „pouhá výměna hlav“, čili odstoupení Stracheho, nestačí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Roberta Schustera

Jiní zase konstatovali, že dopad videa, v němž předseda Svobodných nabízí kšefty údajné ruské milionářce a ta ho zase láká vidinou kontrolovat zpravodajství nejvlivnějších novin v zemi, překračuje hranice osmimilionového Rakouska.

S tímto názorem je možné souhlasit. I bez inkriminovaného videa existovala už v minulosti řada důkazů, že populistické a zpravidla i protievropské strany může s prokremelskými kruhy v Rusku pojit nejenom ideová spřízněnost, ale také zcela hmatatelné finanční vazby.

Rakouské semknutí

Vzhledem k tomu, že v zájmu ruského vedení a s ním spojených firem není silná a vnitřně jednotná Evropská unie, je logické, že Moskva podporuje strany a politiky s tímto destruktivním potenciálem.

Při pohledu na Německo to platí zejména pro opoziční Alternativu pro Německo (AfD), jejíž politika je dlouhodobě orientována na Rusko a kritiku Evropské unie. Zástupci Alternativy se odjakživa družili s rakouskými Svobodnými.

Nebude proto daleko od pravdy domněnka, že ti němečtí politici, kteří po uveřejnění kompromitujícího videa verbálně uhodili na Stracheho a jeho stranu, chtěli ve skutečnosti trefit její ideovou a politickou souputnici v Německu.

Jestli budou jejich očekávání naplněna, ukážou nejenom nadcházející volby do Evropského parlamentu, ale především podzimní hlasování ve třech východoněmeckých spolkových zemích.

Kritika přicházející od velkého souseda na severu může mít ale ještě jeden efekt, s kterým možná nikdo nepočítal. Může rakouské Svobodné paradoxně udržet při životě a zabránit tak největším ztrátám.

Už mnohokrát se ukázalo, že pokud měli Rakušané pocit, že jim někdo zvenčí příliš moc zasahuje do vnitřní politiky, reagovali přesně opačně, než se čekalo – přimkli se k tomu, kdo se ocitl na pranýři. Tak tomu bylo v roce 1986 při volbách, které vynesly do úřadu kontroverzního prezidenta Kurta Waldheima.

A opakovalo se to na přelomu tisíciletí, když ostatní členské státy Evropské unie přerušily dvoustranné kontakty s Rakouskem při předchozí vládní účasti Svobodných. Podobné semknutí může nastat i nyní. Bez ohledu na to, že většina Rakušanů se domnívá, že bývalý vrcholný politik země, vicekancléř Heinz-Christian Strache, se na videu choval mimořádně hloupě.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme