Bludné lodě s uprchlíky a migranty ve Středozemním moři

Ve vodách mezi Evropou a severním pobřežím Afriky nalodily lodě humanitárních organizací stovky lidí snažících se dostat do Evropy. Jejich další osud je stejně jako v minulosti nejasný. Je to výsledek nedostatečného plánování, neschopnosti najít shodu na společné akci a konfliktu mezi strachem a svědomím.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Libyjská pobřežní stráž navrací uprchlíky do válkou sužované země, kde končí v detenčních centrech. | Foto: Lenka Klicperová

Na palubě plavidla Ocean Viking jsou stovky migrantů a uprchlíků, kteří byli zachránění u pobřežních vod Libye. Unijní země Itálie a Malta lodi zakázaly zakotvit. S největší pravděpodobností dopadnou tedy zachránci i běženci stejně jako loď humanitární organizace Proactiva Open Arms.

Ta čeká s půldruhou stovkou migrantů u italského ostrova Lampedusa. Z plavidla se zatím dostalo jen několik žen i dětí a nemocný tuberkulózou.

Osušit a nakrmit

Z hlediska humanitárních pracovníků se jedná o bohulibou činnost, spočívající v záchraně lidských životů. V tomto ohledu mají jistě pravdu, protože cesta přes Středozemní moře je nebezpečná. Stála už život tisíce lidských bytostí. Navíc všechny mořské národy ví, že pokud je někdo na moři v nouzi, je potřeba ho nejdříve vytáhnout, osušit, napojit a nakrmit. Poté se ptát, kdo a odkud je.

Z pohledu úřadů unijních zemí kolem Středozemního moře je na druhou stranu pochopitelné, že chtějí zabránit takzvanému push and pull efektu. To znamená, že pašeráci lidí i migranti samotní se mohou cítit motivovaní k cestě pouhým faktem, že ví, že je někdo v části cesty zachrání a do Evropy dopraví. Jednotlivé země mají také plné právo rozhodovat, kdo na jejich území vstoupí a kdo ne. Nikdo je nemůže nutit přijímat lidi, které nechtějí.

Potřeba je analýza

Další vývoj je nasnadě. Stejně tak jako mnohokrát v minulosti se členské státy unie budou chvíli dohadovat, nakonec si běžence rozdělí a slíbí mechanismus řešení celé situace. Nejen přerozdělování, ale také zvládání nelegální migrace a boje proti pašeráctví lidí.

Španělská humanitární loď zachránila dalších 39 lidí, navštívil ji i americký herec Richard Gere

Číst článek

Naposledy se vše pokusila vyřešit na konci července Francie, která do Paříže sezvala koalici ochotných k jednání o společném postupu. Chyběl italský ministr vnitra Salvini, který vzkázal, že Itálie už „není uprchlický tábor Bruselu, Paříže a Berlína.” Z Říma následně přijela jen delegace na nižší úrovni.

Později oznámená dohoda v principu na společném postupu zatím nic nepřinesla. Přitom vyřešení jak humanitární, tak bezpečnostní otázky, společně s potřebnou solidaritou, je nasnadě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Bludné lodě s uprchlíky a migranty ve Středozemním moři

Odpověď spočívá ve vytvoření celounijní analýzy, kde a jací pracovníci chybí v ekonomice. Následně vypsání kritérií a míst v zemích původu, kde se potenciální migranti mohou hlásit. Tak by nemuseli riskovat cestu a mohli být případně účelně přemísťovaní. 

Potřeba je také společný azylový systém, který zabrání druhotné migraci za lepšími podmínkami. To vše v kombinaci se zásahem vůči pašerákům. Lidé prchající před válkami mají právo na azyl bez jakýchkoliv pochyb, neboť nikdy nevíme, jestli se do podobné situace nedostaneme třeba i my.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme