Tálibán u moci čelí hrozbě Islámského státu

Po každém převratu přijde zkouška, jak vítězové zvládnou přechod od dobývání moci k vládnutí, a tálibové v Afghánistánu v tomto ohledu nejsou výjimkou. Sotva oslavili bleskové obsazení Kábulu a už zažívají to, co zažívali ti, které předtím porazili.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenské hlídky v ulicích Kábulu

Vojenské hlídky v ulicích Kábulu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jen během několika týdnů do 28. října zažil Afghánistán více než padesát teroristických útoků, jejichž autorství si připisuje organizace, která je Tálibánu ideologicky sice v lecčem velice blízká, ale jak už to u sektářsky naladěných skupin bývá, zároveň vůči němu hodně nepřátelsky vyhrocená, takzvaný Islámský stát – Chorásán.

Přehrát

00:00 / 00:00

Adam Černý: Tálibán u moci čelí hrozbě Islámského státu

Svým názvem se odkazuje k takzvanému Islámskému státu ustavenému v roce 2014 na dobytých částech Iráku a Sýrie, který si jako chalífát přivlastňuje autoritu nad všemi muslimy a všemi jimy obývanými územími. Po jeho porážce pro řadu jeho členů představoval Afghánistán nové pole působnosti. I když se stejně jako Tálibán hlásí k rigidnímu výkladu islámu, jeho členy pokládá za kacíře, jednak kvůli některým odlišnostem v interpretaci věrouky, jednak kvůli mocenské rivalitě.

K těmto důvodům po letošním převratu v Afghánistánu přibyl ještě jeden. Noví vládci, aby si udrželi moc a získali podporu obyvatelstva, musí zajistit fungování státu a především zásobování, které se v zemi, kde přežití více než poloviny lidí závisí na humanitární pomoci, neobejde bez navázání stabilních vztahů se zahraničím.

Islámský stát se stává sílící hrozbou pro Tálibán i Západ. Rekruty nabírá také mezi afghánskými vojáky

Číst článek

Militantní pojetí džihádu

Většina sousedů i velmocí se shoduje na klíčovém požadavku, že Tálibán nedovolí, aby se Afghánistán stal základnou teroristických útoků, jako tomu bylo před 11. zářím 2001. Zatímco tálibové ujišťují, že jim jde jen o vlastní moc v zemi, takzvaný Islámský stát se nadále hlásí k militantnímu pojetí džihádu jako povinnosti muslimů šířit vlastní víru násilím.

Islámský stát – Chorásán se druhou částí svého jména odkazuje k historickému označení regionu sahajícího do dnešního Afghánistánu, Íránu, Pákistánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu a v chudé zemi, kde je nedostatek příležitostí k obživě, může být pro leckteré mladé muže příležitostí, jak najít uplatnění, paradoxně leckdy i pro ty, kteří ještě před čtvrt rokem coby vojáci afghánské armády jak proti Tálibánu, tak proti Islámskému státu bojovali.

Odhady síly Islámského státu – Chorásánu se vzhledem k obtížnějšímu získávání zpravodajských informací výrazně liší, kolísají od několika set po několik tisíc.

Ať už je skutečnost jakákoli, dnešní vládci Afghánistánu z vlastní zkušenosti vědí, že spektakulární atentáty jde naplánovat a podniknout i s relativně malým počtem odhodlaných bojovníků. Proti tomu může stát jiný překvapivý faktor, a to, že Tálibán a jeho blízcí i vzdálenější sousedé vidí v Islámském státu – Chorásánu stejného nepřítele.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme