O tom, že tanky dohrály svou historickou úlohu, se debatovalo už v minulosti. Americká námořní pěchota se rozhodla tanků zbavit s tím, že příští pravděpodobná střetnutí budou s Čínou, a je lepší se soustředit na jiné typy zbraní a jiné postupy.

Rovněž nedávné války, jako byla ta poslední o Náhorní Karabach, ukázaly, že arménské tanky neodolaly tureckým dronům, které proti nim používala ázerbájdžánská armáda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Končí éra tanků. Nebo také ne

Také současná válka na Ukrajině znamenala velký neúspěch ruských tanků, nejen kvůli dronům, ale také moderním protitankovým zbraním, jako jsou nyní již proslulé javeliny. 

V obou případech se jednalo o taktický, ale i ekonomický problém – drony i protitankové střely jsou mnohem levnější než jejich terče. Bylo tedy logické, že se opět ozvaly hlasy, které tanky posílaly do symbolického důchodu, protože to vypadá, že se prostě nevyplatí je pořizovat.

Chyby a omyly

Proti tomu lze namítnout, že arménské tanky byly velmi špatně zabezpečené, většinou se jednalo o staré sovětské stroje. Totéž překvapivě platilo i o ruských tancích nasazených na Ukrajině. Jejich konstrukce navíc ještě počítala jen s útoky zepředu, a nikoli shora, jak je tomu v případě javelinů a dalších podobných protitankových střel.

Sovětská a ruská „téčka“ navíc mají konstrukční vadu, jejich střelivo je totiž uskladněno tak, že po zásahu snadno exploduje. Nejnovější ruské tanky, jako je T-14 Armata, už mají karusel s náboji oddělený od lépe zabezpečené posádky. Ruská armáda ale má nejnovějších strojů málo a žádné poučení z jejich nasazení tedy zatím nelze odvodit.

V případě ruského nasazení tanků se navíc ruští velitelé dopouštěli chyb, které slabiny jejich tankových jednotek značně zvýraznily. Tanky nebyly chráněné pěchotou proti ukrajinským vojákům s protitankovými střelami, ani letectvem, které by omezilo pohyb dronů.

Ruští velitelé se pohybovali v kolonách a opakovaně se nechali vlákat do pasti. Tanky také nebyly dobře zásobované. Podobné chyby už ale Rusové ani nikdo jiný nemusí příště opakovat.

Některé pochybnosti o smysluplnosti tanků ale platí univerzálně. Stroje, které jsou zabezpečeny proti střelám, jako je javelin, jsou čím dál dražší a těžší.

Americké Abramsy nejnovější generace váží už kolem 80 tun, což ztěžuje jejich schopnost překonávat běžné mosty, a omezuje jejich možnost snadno je přepravovat po železnici, natož letecky do zámoří.

Jsou také nesmírně drahé – stojí kolem 20 milionů dolarů, to je asi čtvrtina toho, co stíhačka páté generace F-35.

Podle britského Economistu je stále dražší i jejich provoz, například ujetý kilometr vyjde daňové poplatníky na 500 dolarů.

Horší, a tedy lepší

Jenže je tu stále silný argument ve prospěch tanků. Tank v dosavadní podobě se možná dostal na konec své evoluce, ale zůstávají jeho úkoly – stále bude potřeba poslat nějakou techniku, aby prorazila nepřátelskou linii, zajišťovala bezpečí pro pěchotu, případně obsadila a držela nějaké území – což, jak se ukazuje, zůstává podstatným rysem i války ve 21. století.

Převzato z Plusu

Podle některých odborníků se tanky začnou vracet ke svým počátkům. Budou menší, lehčí, levnější. Budou zranitelnější, ale také s nimi bude snadnější manévrovat, unikat z nebezpečí, přepravovat je a produkovat či posílat do boje ve větším množství.

Jiní dodávají, že je třeba zlepšit koordinaci tanků s ostatními zbraněmi, třeba roji dronů, Američané mluví o zapojení robotických zbraní nebo obrněných strojů bez lidské posádky, i když to je zřejmě ještě relativně vzdálená budoucnost.

Tankovým bitvám asi neodzvonilo. Ale může se stát, že budou vypadat trochu jinak a jinak se jim třeba také bude říkat.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít