Tchaj-wan je pro Česko i demokratický příklad vztahů s Pekingem

Pokud se na to ale podíváte očima samotných Tchajwanců, žádný z nich nevypadá jako zbytečná provokace, jako něco, čím si Česká republika zbytečně kazí vztahy s Pekingem. Pokud to vezmeme jen z obchodního hlediska, je faktem, že česko-tchajwanské vztahy, z pohledu Tchaj-peje vlastně vztahy s Čínskou republikou na Tchaj-wanu, potřebují nový impuls.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlavní město Tchaj-wanu Tchaj-pej

Hlavní město Tchaj-wanu Tchaj-pej | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Tchaj-wan je jedním z velkých investorů do české ekonomiky, který reálně, nikoli jen v podobě nenaplněných politických prohlášení, přinesl investice v hodnotě přes 1,2 miliardy amerických dolarů, tedy 30 miliard korun a vytvořil v Česku 17 tisíc pracovních míst.

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Palata: Tchaj-wan je pro ČR obchodní partner, ale i demokratický příklad vztahů s Pekingem

Vlajková loď tchajwanských investic, firma Foxconn, byla loni druhým největším vývozcem z České republiky hned po mladoboleslavské Škodě, a to dělá z Česka evropskou počítačovou velmoc.

Do České republiky také ročně přiletí téměř 200 tisíc tchajwanských turistů, což tvoří - i přes boom zájmů v pevninské Číně - stále čtvrtinu všech čínsky hovořících návštěvníků. 

Jedna nepřekročitelná linie

Praha je tady na Tchaj-wanu pojem a s návštěvníky Česka se tu setkáte až nezvykle často. A to přes to, že dnes bohužel není mezi Prahou a Tchaj-pejí žádné přímé letecké spojení, což by bylo při takovém množství turistů třeba napravit. A je nutné také oživit český export na Tchaj-wan, který v posledních letech klesá a není k tomu žádný reálný důvod.

Na plánovanou cestu předsedy Senátu Jaroslava Kubery z ODS se lze ale podívat i z jiného než jen byznysového pohledu.

Hlavní odlišností Tchaj-wanu a pevninské Číny je totiž zdejší demokratický politický systém. Kořeny jeho vzniku najdeme, podobně jako u české demokracie, na přelomu 80. a 90. let.

Je tu plná svoboda tisku, shromažďování, ale najdete tu velmi podobné problémy vyrovnávání se totalitní minulostí, jen s tím rozdílem, že tady na Tchwaj-wanu měla podobu takzvaného „bílého teroru“ režimu generála Čankajška.

Tchajwanská demokracie (v lednu se zde konají další svobodné prezidentské volby) má dnes podporu 80 % obyvatel a sociologické průzkumy tu navíc ukazují, že žádná nostalgie po bývalé diktatuře zde nepanuje. Zároveň tu také nepanuje žádný nepřátelský vztah vůči Číně – a jak tu dodávají – vůči čínskému lidu.

Tchaj-wan se stále snaží s Pekingem jednat a otevírat dál vztahy s pevninskou Čínou, včetně výměny turistů a obchodu, ostatně na milion Tchajwanců dnes v Číně pracuje. Jak ale mnohokrát slyšíte od tchajwanských představitelů i obyčejných Tchajwanců, je tu pro přátelské vztahy s čínskou komunistickou vládou jedna nepřekročitelná linie. A tou je zdejší demokratický a svobodný systém a právní stát.

Což je něco, z čeho bychom si i my Češi v našich vztazích s Pekingem mohli a měli vzít příklad.

Autor je redaktorem Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme