Koronavirus a těhotenství. Studií je víc, povzbudivé však nejsou
Na jaře se spolu s první vlnou koronaviru objevily otázky, jakým způsobem virus doléhá na těhotné. Zatímco tehdy bylo pochopitelně málo dat, dnes jsou výsledky přesvědčivější – a pesimističtější.
The New York Times zveřejnily výsledky studie americké vládní agentury Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Ta zkoumala přes 400 tisíc žen covid pozitivních mezi 15 a 44 roky, které vykazovaly symptomy onemocnění, přičemž 23 tisíc z nich bylo těhotných.
Zatímco před časem se jen předpokládalo, že těhotným ženám by mohlo hrozit větší riziko, teď je tento předpoklad potvrzený: u těhotných pacientek byla podle studie 1,7krát vyšší pravděpodobnost úmrtí než u netěhotných. U těhotných žen byla také třikrát vyšší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče, a 2,9krát vyšší pravděpodobnost, že budou muset být napojeny na plicní ventilátor.
Menší studie, kterou vydalo taktéž Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, uvedla, že je rovněž mírně zvýšené riziko předčasného porodu (12,9 procenta ve srovnání s 10,2 procenta v celkové populaci).
Studie ukázaly, nakolik je podstatné, aby se těhotné ženy zaměřily na preventivní opatření – vyhýbaly se větším skupinám lidí a nosily roušky či respirátory. V těchto opatřeních hraje velmi důležitou roli práce.
Produktivita na úkor zdraví
Podle průzkumu britské organizace Pregnant Then Screwed bojující proti diskriminaci spojené s mateřstvím, do kterého se zapojilo přes pět tisíc těhotných žen pracujících mimo domov, se více než polovina z nich necítila v zaměstnání bezpečně.
Domovy pro seniory začaly s plošným testováním. ‚Manuál bohužel v češtině není,‘ říká vedoucí
Číst článek
Zakladatelka organizace Joeli Brearleyová výsledky okomentovala pro deník Guardian: podle ní se ženy mnohdy obávají ozvat a požadovat větší bezpečnost, protože se bojí ztráty místa. Ve výsledku jsou tak nuceny volit mezi vlastním zdravím a živobytím.
V Česku vydala vláda výzvu, aby soukromé firmy i státní organizace umožnily svým zaměstnancům home office, pokud je to vzhledem k druhu práce a podmínkám možné. Konečné rozhodnutí je však na vedení firem, vláda nemůže práci z domova jednoznačně nařídit. Home office se ukazuje jako účinné preventivní opatření proti šíření koronaviru, ale pokud se zaměstnavatelé rozhodnou, že ho nevyužijí, žádné sankce jim za to nehrozí.
Navíc se v tomto případě bavíme jen o těch ženách, které možnost práce z domova mají. Existuje spousta těch, které pracují v profesích, jež home office neumožňují. A pokud jsou navíc těhotné, mohou být vystaveny značnému zdravotnímu riziku.
Data v této oblasti chybí, ale například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že v Česku existují firmy, které přikazují pracujícím, aby nepoužívali aplikaci eRouška nebo se nezapojovali do trasování kontaktů. Tyto firmy má začít kontrolovat Státní úřad inspekce práce.
Oproti jarním cynickým konstatováním, že „mladší ročníky“ mají obvykle lehký průběh nákazy, se skupiny těch, kteří se mohou potýkat s vážnými následky, rozšiřují. V případě těhotných žen je celá záležitost o to komplikovanější, že si mnohdy nemohou dovolit ztratit příjem, a tak v potenciálně nebezpečných podmínkách zůstávají. Spolu s alarmujícími čísly nakažených se však protěžování produktivity a ekonomického růstu na úkor zdraví a života ukazuje mnohem nelidštější než kdy jindy.
Autorka je dramaturgyně a scenáristka
Předvolební posuny na politické scéně
Kateřina Perknerová
Trump zkouší politiku ultimát a nátlaku
Jiří Pehe
Co všechno se bude z Bílého domu vylévat
Tereza Zavadilová
Za mě vždy hlasuje peněženka
Petr Holub