Křest ohněm nového služebníka lidu na Ukrajině

Volodomyr Zelenskyj, herec, bavič a hlavně nová tvář převezme otěže vedení Ukrajiny. Už brzy pozná on i svět, jaký je rozdíl mezi chvályhodnými předsevzetími a obtížemi, které je nutné na cestě k jejich uskutečnění překonat.

Komentář Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herec, scenárista, režisér a podnikatel Volodymr Zelenskyj oznámil svou kandidaturu na Silvestra loňského roku a záhy se stal podle průzkumů jedním z favoritů voleb | Foto: Vasily Fedosenko | Zdroj: Reuters

V první řadě ukrajinské volby dokázaly, že minimálně v její části alespoň základní prvek demokracie funguje. Volby byly podle všeho rovné, čestné a dosavadní prezident Ukrajiny Petro Porošenko svou porážku férově uznal.

Druhé kolo ukrajinských voleb na mapě: Zelenskyj rozdrtil Porošenka všude, kromě Lvova

Číst článek

Právě možnost občanů ve svobodných volbách změnit politické vedení země je prvním a nezbytným předpokladem systému odlišného od autoritářství. Kandidát ucházející se o funkci, obzvláště o tu nejvyšší, ale musí voliče zaujmout. V ideálním případě sliby proveditelnými. 

Zelenskyj se tedy zavázal zlepšit ekonomickou situaci na Ukrajině, dosáhnout míru na východě země a bojovat proti moru korupce. Co se týká smíru na východě Ukrajiny, to nebude jen tak jednoduché. Jak na Donbasu, tak na Krymu volby ignorovali. Podle Krymu se jednalo o zápolení v cizí zemi, z pohledu povstaleckých území o volby nelegitimní.

Příliš nadějí nevkládat

Nový prezident Ukrajiny slíbil nový akční plán, který by měl situaci stabilizovat. To bude jeho první střet s realitou. Jedná se o vývoj důležitý také pro nás, protože vztahy zbytku Evropy s Ruskem určuje už pět let trvající konflikt.

V rámci minského mírového procesu se zatím podařilo dosáhnout částečného zlepšení situace, ale do míru má vše daleko. Nebo do stavu v souladu s takzvaným budapešťským memorandem. 

Jeho podpisem se v roce 1994 Ukrajina vzdala dědictví sovětského jaderného arzenálu výměnou za záruky celistvosti jejího území. Podle Západu je proto Rusko na špatné straně, protože porušilo konfliktem na východě Ukrajiny memorandum, které samo podepsalo. 

Z hlediska mezinárodní politiky a snahy dosáhnout míru na Ukrajině jedná v rámci zmiňovaného minského mírového procesu takzvaná normandská skupina. K jejím stávajícím členům Německu, Francii, Ukrajině a Rusku je určitě dobrý nápad nového prezidenta připojit i Spojené státy a Británii.

S vývojem na Donbasu také úzce souvisí ekonomická situace. Ukrajina momentálně čerpá podporu od Mezinárodního měnového fondu i Evropské unie. Ta už v rámci takzvané makroekonomické pomoci poskytla z unijního rozpočtu přes tři miliardy eur.

Jakékoli zhoršení situace na Ukrajině by tedy znamenalo i hrozbu pro peníze z kapes unijních daňových poplatníků. Těm také hrozí, že část peněz skončí v rukou oligarchů a korupčníků, kteří se rádi přiživí. 

Boj proti hluboce zakořeněnému klientelismu a mocným boháčům ale bude snad ještě více obtížný než dosažení míru na Ukrajině. Už jen proto, že Zelenskyj si v průběhu kampaně vyslechl nehezká slova o spojení s jedním z oligarchů Ihorem Kolomojským.

Po zkušenostech s reálnými výsledky různých barevných revolucí v rozličných zemích je rozumné předem příliš nadějí do nového ukrajinského vedení nevkládat. Bylo by dobře, kdyby nový prezident dosáhl míru, prosperity i smíření s Ruskem.

Pokud se mu to podaří, bude to signál, že také nová tvář může i bez velkých předchozích zkušeností uspět. Pokud Zelenskyj neuspěje, bude to další důkaz, že je velký rozdíl mezi sliby předvolební kampaně a jejich uskutečněním.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme