Útok ve Štrasburku, bezpečnost a občanské svobody

Pachatel zrůdného činu si ke střelbě mohl stěží vybrat příhodnější dobu, čas a místo. Zaútočil v období adventu, na vánočních trzích, v průběhu zasedání Evropského parlamentu a v době stále doznívajících obav veřejnosti před útoky radikálů a duševně vyšinutých střelců.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Střelba ve Štrasburku | Zdroj: ČTK/AP

Ve francouzském Štrasburku došlo k zločinu s velmi symbolickým dopadem, na nějž bychom měli reagovat také symbolicky. Odsouzením a rozvahou.

Program europoslanců zůstal po střelbě beze změny, podle Teličky Babišův střet zájmů nejspíš projednají

Číst článek

V první řadě je dobře, že Evropský parlament pokračuje i přes hrůzný čin ve svém programu. Pokud by se zvolení zástupci unijních občanů nechali zastrašit, byla by to výhra pro všechny současné, minulé a bohužel i budoucí zločince. Jejich cílem je totiž ochromit společnost strachem, neboli na ni uvalit obavu z teroristických útoků.

K šíření obecného nepokoje přispívá také informační dálnice neustálého zpravodajství v reálném čase. Je tedy na čase zhodnotit, kolik času věnovat právě takovým činům. Jsou sice zrůdné, ale přílišná pozornost může být jedním z motivů dalších útoků.

Touha po slávě

V minulosti se už mnohokrát prokázalo, že někteří útočníci svůj hrůzný čin spáchali v touze po slávě. Jako příhodné se tedy jeví zaprvé zdůraznit klid, za druhé debatovat opatření zvyšující bezpečnost lidí na co největší možnou míru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Útok ve Štrasburku, bezpečnost a občanské svobody

V tomto ohledu platí, že činit by se měly bezpečnostní složky. Na jejich výbavu a činnost není peněz nikdy dost. To vše by se ale nemělo dít na úkor občanských svobod, které jsou pro naši euroatlantickou civilizaci typické.

To znamená, že naši političtí představitelé by měli dávat jasně najevo, že každý den ve skrytu pracují vycvičení profesionálové, kteří s využitím nejmodernějších postupů a technologií sledují možné stopy radikalizace. A v pravou chvíli zakročí.

Poslední útok ve Francii také ukazuje, že zabránit každému útoku se prostě opravdu nedá. V zemi výjimečný stav uplatněný po útocích na redakci Charlie Hebdo nahradil protiteroristický zákon, který je v podstatě s výjimečným stavem totožný.

V rámci operace Sentinell veřejná místa chrání vojáci, přesto útočníka nezastavili. Přísná bezpečnostní opatření, včetně prohledávání osobních věcí při návštěvě centra Štrasburku dokonce ani nebezpečného člověka nezachytily.

Vzdát se základních svobod?

Velkou otázkou zůstává, jak je možné, že zase útočil jedinec, který byl sledovaný pro možnou radikalizaci. V právním demokratickém státě není možné lidi preventivně posílat do vězení za pouhé radikální myšlenky nebo posílat do převýchovných táborů proti radikalizaci, jako to dělají v Číně. Riziko postihu nevinných je příliš velké.

Přes čtyři hodiny byl schovaný v baru. ‚Obsluha zhasla a čekali jsme,‘ říká Čech ke střelbě ve Štrasburku

Číst článek

Na druhou stranu notorický kriminálník a sledovaný radikál jako ten, který má na svědomí poslední útok, přece může být zaznamenán pokaždé, když vyjde z domu. Na základě databáze, které i bezpečnostní složky ve francouzských ulicích mají mít stále k dispozici.

Sledovat a legitimovat takového člověka často a pravidelně není nic proti ničemu. V dnešní době, kdy ulice jsou prošpikované bezpečnostními kamerami, je navíc sledování jistě jednodušší.

V konečném důsledku si ale budeme muset vybrat, jestli chceme zachovat současný rozsah našich práv a svobod, nebo je vyměnit za pocit relativního bezpečí. Vodítko by mohlo poskytnout myšlení Benjamina Franklina. Podle něj ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost.

Tato teze vystihuje základní axiom, že raději budu žít s vědomím, že se může něco stát, stejně jako mě může třeba srazit auto, než abych se vzdal občanských svobod. Obětovat náš způsob života a rozložit společnost vzájemným podezříváním by bylo vítězstvím všech, kteří páchají akty teroru.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme