Neodvolatelný Okamura. Všichni dobře věděli, co a proč volí

Kdybych to dnes chtěl vzít stručně a poněkud sebestředně, mohl bych ocitovat komentář, který jsem pro Český rozhlas napsal loni v listopadu. Ale stačí jen jeho titulek: Okamura nepatří do vedení sněmovny.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomio Okamura během debaty ve sněmovně o obecném referendu

Šéf SPD Tomio Okamura | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Samozřejmě, že nepatří a tohle tvrzení nijak nezpochybňuje ani nediskriminuje 538 574 voličů, neboli 10,64 procent, kteří dali Okamurovi a jeho straně (v tomto pořadí) svůj hlas. 

Na křeslo ve vedení sněmovny neexistuje žádný nárok, na rozdíl od práva mluvit ve sněmovně, interpelovat ministry, hlasovat, předkládat zákony, klidně obstruovat, pít levný alkohol ve sněmovním bufetu, zkrátka všechno, co k práci poslance patří. Jenže Okamura na svém křesle sedí a sedět bude.

Ve středu jej tam udržely spojené síly ANO a komunistů, které ani nepřipustily, aby se o Okamurovi hlasovalo, což ovšem znamená - jak musíme prozradit třeba nepřítomnému ministru Pelikánovi, který se s tím zcela jistě stále nemůže vyrovnat - že se ve skutečnosti hlasovalo a výsledek je jednoznačný.

Je asi pravda, že se s tím někteří poslanci ANO smiřují obtížně, což také hlasitě zdůrazňovali na sociálních sítích. Samozřejmě, že s Okamurou nesouhlasí, samozřejmě, že ho na stupínku ve sněmovně nevidí rádi, ovšem nechtěli hrát roli ve scénáři sepsaném opozičními stranami. Tak nějak podobně se vyjadřoval například Ivo Vondrák či Martin Kolovratník. 

Znechucený Stropnický

Ano, možná to není lehká situace, ovšem asi bychom měli připomenout všem trpícím, že se do ní dostali za plného vědomí a vlastního zásluhou, když Okamuru do funkce místopředsedy zvolili. Mimochodem, s mnohem menšími rozpaky, než předsedu ODS Petra Fialu, jehož nominace prošla sněmovnou až napodruhé. 

'Pokrytectví, faleš a ostuda.' Opoziční politici kritizují zamítnutí diskuze o odvolání Okamury

Číst článek

A všichni dobře věděli, co a proč volí. Protože stejné nebo možná ještě mnohem horší věty, než ty v lednovém rozhovoru pro DVTV o táboře v Letech, pronáší Okamura už dlouhá léta. V roce 2014 kupříkladu pravil, že lidé v Letech umírali tak maximálně na nemoci, které si tam sami přinesli, což tehdy mimochodem znechutilo ministra a poslance ANO Martina Stropnického - stejného Stropnického, který teď hlasoval proti Okamurově odvolání

V roce 2015 zase Okamura potěšil své příznivce historickým exkurzem, v němž jim oznámil, že v roce 1945 žilo v Československu pouhých 10 tisíc Romů, jak záslužně přímo ve sněmovně připomněl Miroslav Kalousek, který spolu s Pavlem Bělobrádkem přednesli jedny z nejlepších projevů své politické dráhy. 

Potvrzení ve funkci

Zamítnuto. Ke hlasování o odvolání Okamury z funkce místopředsedy sněmovny se poslanci ani nedostali

Číst článek

Za prvé Okamurova slova nejsou pravdivá. Za druhé argumentovat při minimální znalosti historie, které se snad dostalo i Okamurovi, rokem 1945 může snad jen - Tomio Okamura. Tohle všechno víme a vědí to i ti, kteří Okamuru do funkce zvolili a teď ho v ní fakticky potvrdili. 

Fakt, že to udělali v den, kdy předseda vlády v demisi Andrej Babiš navštívil Muzeum romské kultury, jen dokresluje politickou realitu, v níž žijeme. 

Minulý pátek zvolila sněmovna předsedou komise pro dohled nad GIBS komunistu Zdeňka Ondráčka. Za tři dny Ondráček pod tlakem rezignoval. Škoda, že neprokázal lepší nervy. Kdyby o sobě nechal hlasovat poslance, mohl ve své funkci sedět celé volební období.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme