Necelý měsíc po Trumpově zvolení je ale zřejmé, že po svém nástupu do Bílého domu má skutečně v úmyslu začít uskutečňovat i ta svoje předsevzetí, která mnozí analytici považovali jen za extrémní volební rétoriku. A že také chce, jak sliboval, zásadně změnit fungování americké vlády. Svědčí o tom už jeho nominace do ministerských a dalších pozic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Trumpovo druhé prezidentství dostává tvar

Chce jen všechno rozvrátit?

Jak ironicky poznamenal přední americký politický analytik Ron Brownstein, který je kmenovým autorem prestižního časopisu The Atlantic, pokud hledáme klíč k Trumpovým nominacím, jsou jím odmítavé postoje, nebo dokonce rovnou nenávist lidí, které nominoval, k ministerstvům a agenturám, v jejichž čele mají stanout.

Zdá se, že cílem je rozvrátit dosavadní washingtonský establishment.

Téměř všichni nominovaní se také vyznačují tím, že na prvním místě je jejich loajalita k Trumpovi – zatímco odbornost a zkušenosti jsou až na místě druhém. Tento způsob výběru členů rodící se administrativy naznačuje, že Trump – na rozdíl od svého prvního pobytu v Bílém domě – už nechce spolupracovat s lidmi, kteří by zpochybňovali nebo korigovali jeho záměry.

Výjimkou je Bessent

Jednou dosavadní výjimkou je Scott Bessent, kterého nominoval do čela ministerstva financí.

Ten se vyjádřil s jistými pochybnostmi o Trumpově plánu uvalit až 60procentní cla na zboží dovážené z Číny a vysoká cla na zboží z Kanady, Mexika a Evropské unie. Zavádění cel, pokud budou nutná, by se dle něj mělo dít v malých skocích tak, aby se tomu americká ekonomika dokázala přizpůsobit.

Snad aby nebylo žádných pochyb o tom, jak chce postupovat, Trump před několika dny oznámil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši 25 procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady, a zvýší o deset procent už existující clo na čínské výrobky.

Stav nouze?

Připravena jsou i další nařízení. Trump jich chce údajně podepsat během prvního dne ve funkci více než sto. Jedním z nich má být rozhodnutí o zahájení masových deportací ilegálních migrantů, k čemuž má být vyhlášen stav nouze, umožňující nasazení armády.

Spekuluje se, že mezi chystanými nařízeními zřejmě budou i milosti pro mnoho těch, kteří byli odsouzení za účast v útoku na Kapitol 6. ledna 2021. A také rozhodnutí, že Spojené státy mají odsoupit od některých mezinárodních dohod, jako je ta klimatická.

Uskutečnění některých svých hrozeb Trump zřejmě nechá na svých spolupracovnících, pokud zdárně projdou nominačními slyšeními v Senátu.

Budoucí ministryně spravedlnosti Pam Bondiová, kterou Trump nominoval poté, co se nominace vzdal kontroverzemi obtížený Matt Gaetz, se kupříkladu nechala slyšet, že by měli být trestně stíháni státní zástupci, kteří vedli vyšetřování Trumpa.

Bude to chaos

Miliardáři Elon Musk a Vivek Ramaswamy, které Trump pověřil vedením vládního úřadu pro efektivitu vlády, zase mají rozsáhlé plány jak buď úplně zrušit některé úřady, anebo fedeální byrokracii zásadně zeštíhlit.

I jejich plány jsou ale, stejně jako řada těch, které zmiňuje sám Trump, poněkud nejasné a mohou vyústit v chaos. Musk dokonce hledá inspiraci k tomu, co by se mělo omezit či rušit, na sociálních sítítch.

Většina Trumpových nominací v Senátu projde. Pochybnosti panují především v případě nominace Pete Hegsetha na post ministra obrany, Tusli Gabbardové na post ministryně pro tajné služby a Roberta F. Kennedyho na post ministra zdravotnictví.

Pokud by je ale Senát odmítl, Trump nepchybně místo nich nominuje lidi s podobným profilem.

Jisté tak je, že 20. ledna 2025 se v USA spustí změny, které mohou zásadně změnit americkou politickou krajinu. A v platnost vstoupí mnoho nařízení s těžko předvidatelnnými dopady na světovou ekonomiku a mezinárodní diplomacii.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít