Německé problémy s tureckým zásahem v Sýrii

Pokud bychom v těchto dnech hledali nějakou evropskou metropoli, v níž sledují průběh aktuální vojenské operace turecké armády v Sýrii s obzvlášť velkým napětím, tak je to Berlín. Důvodů je celá řada. Jako první lze uvést obavy tamní vlády, že válečný konflikt v politicky exponované oblasti povede k dalším uprchlickým vlnám, které budou směřovat do Evropy.

Komentář Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německo má obavy z další uprchlické vlny ze Sýrie do Evropy. (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

V Německu je to obzvlášť citlivé téma, a to v souvislosti s negativními zkušenostmi let 2015 a 2016, kdy během několika měsíců dorazil do země téměř milion běženců, a to většinou právě z oblasti Blízkého východu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Německé problémy s tureckým zásahem v Sýrii

Již v minulosti byli němečtí politici v maximální pohotovosti, když například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, permanentně nespokojený s tím, jak na něj Evropané a obzvlášť Němci, negativně pohlížejí, pohrozil, že „zvedne stavidla“ a přestane zadržovat uprchlíky, kteří by jinak proudili do Evropy, především do Německa.

Není to tak dávno, co kvůli tomu pobýval v Ankaře německý ministr vnitra Horst Seehofer, aby demonstrativně poklepával svým tureckým hostitelům na rameno, jak dobře prý situaci s uprchlíky zvládají a jak moc velké jsou jejich zásluhy. Tehdy nemohl Seehofer tušit, že o několik dní později zahájí Turci vojenskou operaci v Sýrii a riziko nové uprchlické vlny dostane velmi konkrétní rozměr.

Konflikt na německých ulicích

Druhým důvodem, proč musí německé představitele současné vojenské aktivity Turecka v severovýchodní Sýrii zajímat, je, že na území jejich státu žije přibližně milion Kurdů a tři miliony lidí s tureckými kořeny.

Turci se dohodli s USA na přerušení ofenzivy v Sýrii. Umožní milicím YPG, aby se z oblasti stáhly

Číst článek

Již v minulosti, když například prováděla turecká armáda aktivity na území obývaném Kurdy, docházelo na náměstích německých měst k veřejným projevům nesouhlasu, stejně tak i k potyčkám mezi členy kurdské a turecké komunity, a to s intenzitou, na kterou nebyly německé bezpečnostní složky často připraveny.

Úplně nejčernější scénář by ovšem z pohledu německé vlády nastal, pokud by vojenské operace narostly do rozsahu, že by Ankara požadovala po svých spojencích v Severoatlantické alianci, aby jí na základě článku 5 smlouvy o NATO projevily solidaritu. Pak by musel Berlín přiznat barvu a skončit s dosavadním lavírováním.

Kancléřka Angela Merkelová sice dosud opakovaně vyzývala tureckou stranu k ukončení současné vojenské ofenzívy. Zároveň ale její vláda znemožnila přijetí společného embarga Evropské unie na vývoz zbraní do Turecka, takže rozhodnutí zůstalo na úvaze každého jednotlivého státu.

Jestliže by Ankara po svých partnerech v NATO požadovala solidaritu, musel by o případném zapojení německých jednotek rozhodnout parlament. Není příliš těžké odhadnout, že drtivá většina poslanců by se vyslovila proti. Jaké důsledky by to mělo nejenom pro vztahy Německa s Tureckem, ale i pro další fungování NATO, nelze v tuhle chvíli odhadnout. Není ale vyloučeno, že turecko-kurdský konflikt by pak měl definitivní dohru v německých ulicích.

Autor je komentátor Lidových novin

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme