Nejkontroverzněji přijímaná je naše vojenská pomoc Ukrajině. Roste i počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Zhruba tři pětiny respondentů jsou pro dočasné přijetí běženců, s jejich trvalým usazením v České republice souhlasí jen desetina občanů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Bližší košile než kabát? Podobný přístup je na pozadí ukrajinské války nebezpečný

Některé jiné výzkumy vyznívají příznivěji, přesto nelze popřít trend typický i pro další země. Ačkoli je ukrajinské strádání s tím naším nesrovnatelné, máme za energetické krize a stoupající drahoty pocit, že by větší díl pozornosti než dosud měli politici věnovat domácím problémům.

Jedná se o falešné dilema, jenže je přiživováno nepovedenou komunikací vlády s českými občany. Co by jí udělalo, kdyby některé své zasedání uspořádala na Ústecku či Karvinsku, tedy v regionech s nejnižší životní úrovní? Dojede tam snáz a rychleji než do Kyjeva a voliči to nepochybně ocení. Tuto paralelu už použila i prezidentská kandidátka Danuše Nerudová a není zdaleka jediná.

Slušný život ve vlastní zemi

Přesto by si politici měli udržet odvahu a v našem vlastním bezpečnostním zájmu zůstat dál Ukrajině oporou. To nejmenší, co například můžeme dělat, je výcvik ukrajinských vojáků na našem území.

Jak nedávno Tomiu Okamurovi, jehož SPD nejvášnivěji mává mírovým praporem a snaží se nám namluvit, že kapitulovat je lepší než se bránit útočníkovi, připomněl jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS, v podobné situaci byli českoslovenští letci RAF, kterým se za druhé světové války dostalo školení ve Velké Británii. Kdyby naši předci přistoupili na tezi, že jakýkoli mír je lepší než suverenita, dnes by žádná Česká republika nemusela existovat.

Jenže i reprezentantům stran fandícím Ukrajině a Ukrajincům je občas bližší košile než kabát. Projevilo se to na hloupém sporu o to, kdo má obývat poslanecké rekreační zařízení v Harrachově. Nebylo v něm víc než dvacet uprchlíků či přesněji řečeno uprchlic.

Jejich přestěhování jinam, k dalším běžencům, aby se zbytečně neplýtvalo energiemi, by dávalo smysl. To by ale nesměl napadnout sníh a od zákonodárců zaznít zájem o dovolenou v kouzelné horské přírodě. Lidé pak snadno získají pocit, že když solidaritou přestali oplývat jejich volení zástupci, mohou polevit také oni. Však se též poslanecké manévry dočkaly kritiky i od premiéra Petra Fialy.

Na evropské úrovni se předpokládá prodloužení dočasné ochrany běženců minimálně do konce března 2024. Český kabinet konečně zapracoval na systematizaci přístupu k uprchlíkům. Asistenční centra zajišťovaná zatím kraji převezme od dubna stát. Běženci se budou muset do 31. března 2023 znovu zaregistrovat, aby bylo zřejmé, pohybuje-li se jich na našem území přes 460 tisíc, jak vyplývá z dosavadních žádostí o ochranu, nebo méně, což je velmi pravděpodobné. Pak se i snáze budou řešit potíže související jak s bydlením, tak se školní výukou.

Na spoustě radnic už ukrajinská vlajka vedle té české nevisí, přesto jsou naše zájmy dál úzce provázány. Ustoupit Kremlu na Ukrajině by znamenalo poslat ruské armádě pozvánku i do dalších zemí, jejichž osudy by chtěl Vladimir Putin ovlivňovat. Proto by se měli zdejší politici chovat profesionálně a zodpovědně. Ne všichni to v honu na hlasy znejistělých spoluobčanů dokážou, přesto je na místě si uvědomit, že každý národ si zaslouží slušný život ve vlastní zemi a podle vlastních pravidel.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít