Cizinci před branami – přijetí uprchlíků z Ukrajiny bude pro Česko těžké
Světoznámý britsko-polský sociolog Zygmunt Bauman, sám uprchlík z Polska z roku 1968, napsal o migraci v knize Cizinci před branami v roce 2017: „Uprchlíci před brutalitou válek a despotismu klepou na dveře druhých od počátků moderní doby. Pro lidi za těmito dveřmi to vždycky byli – stejně jako dnes – cizinci.“
„Cizinci vyvolávají obavy právě proto, že jsou cizí – a tak děsivě nepředvídatelní a úplně jiní než ti, s nimiž přicházíme denně do styku a víme, co od nich můžeme očekávat… O cizincích toho ale víme příliš málo na to, abychom byli schopni číst jejich chování a náležitě na ně reagovat – uhádnout, jaké mají úmysly a co hodlají udělat v příští chvíli. A nevědomost, jak pokračovat, jak si poradit s nastalou situací, kterou jsme nenavodili my a nemáme ji pod kontrolou, je hlavní příčinou obav a strachu.“
Petr Šabata: Cizinci před branami – přijetí uprchlíků z Ukrajiny bude pro Česko těžké
Ten popis je velmi přesný a vystihuje, jak nesmírně těžký úkol čeká českou společnost, když bude chtít přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Za čtyři týdny od začátku ruské invaze dorazilo do Česka na 300 tisíc lidí.
A podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky boje na Ukrajině vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od 2. světové války. Polovina obyvatel Ukrajiny, před válkou jich bylo 44 milionů, už domov buď opustila, nebo uvázla v zasažených oblastech, nebo není schopna odejít.
Poslové špatných zpráv
Denní zprávy z bojiště i tyto údaje jen ukazují, jak nemožné je předvídat, kolik uprchlíků z Ukrajiny nakonec přijde a jak dlouho v Česku zůstanou. To je pro vládu, všechny obětavě pomáhající i pro odhodlání české společnosti hodně znejišťující okolnost.
Pokud se navzdory všemu podaří Česku přijmout a „zabydlet“ desítky tisíc ukrajinských uprchlíků, bude to skvělá zpráva. Zvládnout takové sžívání je totiž nejen obtížné – a čekejme i praktické problémy s ubytováním, dětmi ve školách, při zaměstnávání, ve zdravotnictví –, ale je také obohacující. Nejen ekonomicky. Pokusíme se ochránit jejich lidskou důstojnost, což zní ve 22. roce 21. století v Evropě jako samozřejmost, ale není…
S přijetím pomohou různými formami další členské země EU – a to nejen finančně. A pokud Česko zvládne svoji část evropského úkolu „pomoci Ukrajině“, získá respekt a sebevědomí. Na rozdíl od uprchlické krize v roce 2015.
Zvládneme to? Bauman varuje před rychlými zkratkovitými řešeními, upozorňuje, že obavy z uprchlíků, těchto „poslů špatných zpráv“, lákají populistické sběrače volebních hlasů, a připomíná, že politika vzájemného oddělování a udržování vzdáleností nikam nevede.
To se hezky řekne, ale co konkrétně to znamená pro vládu a společnost vystavenou i jiným krizím? Kabinet Petra Fialy (ODS) dostal od více než třicetičlenného expertního týmu kolem sociologa Daniela Prokopa soubor integračních strategií pro bydlení, vzdělávání, trh práce, zdraví, psychologickou podporu i informování. Zatím se jím moc neřídí. A opozice větří příležitost.
Zygmund Bauman by to komentoval, že obě strany vytváří zásoby výbušnin, které explodují později.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Rusko si přálo Harrisovou, dostalo Trumpa
Libor Dvořák
Quincy Jones ovlivňoval nejen hudební svět
Ondřej Konrád
Oběti nedobrovolných sterilizací si zaslouží maximální podporu
Apolena Rychlíková
Trump má fanoušky v české koalici i opozici. Domýšlejí ale své postoje?
Lukáš Jelínek