Ohnivé nebe nad Ukrajinou je nutné uhasit
„S půdou, na které stojí tvrzení, že Severoatlantická aliance není aktivním účastníkem války na Ukrajině, je to jako s ledovcem při změně klimatu. Ztenčuje se při každé eskalaci, jakkoli si to mnozí nechtějí připustit.“ To jsou slova německého politologa Thomase Panyho. Z faktického a právního hlediska nemá pravdu: posílat Ruskem napadené Ukrajině zbraně není aktivní účastí na konfliktu. K té by došlo teprve tehdy, kdyby tam NATO poslalo armádu.
Přesto se v Panyho slovech odrážejí pocity řady obyvatel Evropy, a to hlavně té západní, která už 77 let nezažila, co Rusové dovedou. Stačí si vzpomenout, jak zpočátku hodlalo Německo posílat na Ukrajinu pro jistotu jen helmy a teplé oblečení.
A kolik ukrajinských vojáků a civilistů muselo zemřít, než se západoevropští členové NATO rozhodli svěřit ukrajinské armádě kromě dávno odepsaných sovětských tanků i moderní zbraně.
Jenže kdyby nebylo Spojených států, které poskytly kromě masivní finanční pomoci statečně bojujícím ukrajinským vojákům i vyspělé obranné systémy, jako jsou například raketomety HIMARS, neprchali by teď ruští vojáci z ukrajinských oblastí, které si Kreml neprávem přisvojil.
Že kvůli tomu Putin rozpoutá další eskalaci, se dalo čekat: Do čela ruské armády jmenoval generála Surovikina, který před pár lety v Sýrii dokázal, že je schopen všeho. Tento týden rozprostřel prakticky nepřetržitými kobercovými nálety ohnivé nebe i nad celou Ukrajinou.
Přesto musel Putin ve středu vyhlásit v ilegálně obsazených ukrajinských územích stanné právo a nechat před postupující ukrajinskou armádou evakuovat Cherson.
Tentokrát to Kremlu projít nesmí
Evropa teď tají dech. A Ukrajinci přemýšlejí, jak přežijí bez vody, světla a tepla zimu. Sacharovova cena, kterou jim jako „Ukrajinskému lidu“ právě udělil Evropský parlament, je nezahřeje.
Další vlna prchajících matek s dětmi je na obzoru. Protože bez moderních systémů protivzdušné obrany nemá Ukrajina šanci své nebe uhasit.
Všichni civilisté musí Cherson okamžitě opustit, vyzvaly ruské okupační úřady kvůli situaci na frontě
Číst článek
Západ je slíbil dodat, zatím ale dorazily jen první z nich. Čím později se na Ukrajinu dostanou ty ostatní, tím víc ovšem uspěje Sergej Surovikin, přezdívaný „generál Armagedon“, ve svém evidentním rozhodnutí udělat z Ukrajiny, někdejší „obilnici Evropy“, spálenou zemi.
Úvahy o tom, jaký rádius smějí západní protiraketové systémy mít, aby je Kreml považoval ještě za obranu a ne útok, nemají smysl. Kremlu je to totiž srdečně jedno, protože v jeho orwellovském slovníku je odjakživa jakýkoli ruský útok obranou, stejně jako je Ruskem rozpoutaná válka vždycky mírem a zotročení svobodou.
Tentokrát to ale Kremlu projít nesmí. Jinak se zanedlouho můžeme stát svědky „referend“ mezi ruskými menšinami například v Pobaltí. A to bude jen začátek.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Izraelská ústavní krize nezmizela, zase se vrací
Jan Fingerland
Pokud se Evropa nevzchopí, čeká ji dlouhá agonie, tvrdí italský politik Draghi
Karel Barták
Kýč a politika
Tomáš Klvaňa
Německo ovlivní rozpočet víc, než optimisticky počítá ministerstvo financí
Julie Hrstková