Ukrajinské děti přece vláda do škol nezačleňuje jen kvůli důchodům Husákových dětí
„Podpoříme učitele v individualizaci výuky, práci s různorodými kolektivy, rozvíjení potenciálu žáků se sociálním a jiným znevýhodněním,“ stojí v programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS). Kabinet jako by si v lednu při jeho schvalování předpověděl, co bude muset neodkladně řešit už v březnu, až do Česka přijdou stovky tisíc uprchlíků z Ukrajiny, které z domova vyhnala ruská agrese.
Přes polovinu z nich jsou děti, které často zažily děsivé věci, jejich otcové bojují na Ukrajině, neumějí česky – a měly by tady chodit do školy.
„Ukrajinské děti jsou pro Českou republiku obrovským přínosem. Pokud tady zůstanou, tak má moje generace Husákových dětí vyřešen důchodový systém,“ vysvětlil péči o ukrajinské děti ministr školství Petr Gazdík (STAN) v Lidových novinách.
Petr Šabata: Ukrajinské děti přece vláda do škol nezačleňuje jen kvůli důchodům Husákových dětí
Proboha. Jednak to není pravda – dluh v důchodovém systému roste kvůli stárnutí populace tempem asi 40 miliard korun ročně. A jak spočítal ministrův stranický kolega Věslav Michalik, pokud z dnešních asi 100 tisíc ukrajinských dětí bude už v roce 2030 vydělávat třetina, na dani z příjmu a sociálním pojištění pomohou důchodovému systému zhruba 8 miliardami ročně, další peníze zaplatí státu na jiných daních.
Premiér Petr Fiala by slova svého minstra školství jistě nepoužil. Velmi moudré.
Jak postupovat od září
Pro rozsáhlou vzdělávací péči o ukrajinské děti v Česku existují přinejmenším tři pádné důvody.
Utíkají-li před válkou na Ukrajině také děti a mladí lidé, kteří by za normálních okolností chodili do školy, civilizovaná přijímací země by jim to měla – pokud to jen trochu jde – umožnit rovněž. Podaří-li se to českému státu, slyší výbornou zprávu rovněž jeho čeští občané – blýská se na lepší časy a na svůj stát se budou moct spolehnout i oni, a to nebylo dosud samozřejmé.
Za druhé se to Česku opravdu vyplatí – na pracovním trhu i v podnikání a třeba ve vědě. Kdyby se integrace nezdařila, založilo by si Česko na dlouhodobý drahý malér.
A za třetí – přece už před válkou byla palčivým problémem českého vzdělávacího systému nevyrovnanost. Podle zjištění České školní inspekce potřebovalo zvláštní péči po dvou letech covidového vyučování na 220 tisíc školáků. Takže investujeme rychle další miliardy nejen do vzdělání ukrajinských dětí, ale – jak se vláda taky zavázala ve svém programu – dáváme výrazný finanční impuls celému systému, aby si poradil se speciálními potřebami českých školáků. Pamatuje na to vzdělávací Strategie 2030+, kterou berou za svou vláda i opozice.
S ohledem na naprostou nejistotu kolem války na Ukrajině a její uprchlické dopady si vláda i ministr školství vedou obstojně: Ve speciální normě lex Ukrajina nastavil kabinet nová pravidla, uvolnil přes 5 miliard korun do srpna na začlenění dětí – a připravuje druhý krok, tedy jak postupovat od září. Stále by měl myslet na všestrannou podporu pro ředitele a učitele, kteří přijetí ukrajinských dětí za pochodu vymýšlejí na svých školách. Ti rozhodnou, jak tento složitý úkol Česko zvládne. Ti samí, jimž vláda Petra Fialy vloni v prosinci přiškrtila růst platů ze 3,5 na 2 procenta.
Teď skládá reparát.
Až na řeči o penězích na důchody Husákových dětí to vypadá nadějně.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Naše ‚umčo‘ ve veřejném prostoru
Petr Fischer
Americká sněmovna hlasovala pro pomoc Ukrajině. I díky Trumpovi
Matěj Schneider
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková
Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory
Petr Šabata