Je ale stále nutné mít na paměti, že samotnou ochotou přijmout a pomoct těm, kteří utekli před zničující válkou, by práce na integraci ukrajinských rodin končit neměla. Naopak. Je třeba se soustředit i na další kroky, které uprchlíkům umožní lépe se začlenit a získat tak důstojné postavení v naší společnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Co trápí ukrajinské uprchlíky na českém vzdělávání? Málo češtiny i nedostatečné zapojování do volnočasových aktivit

Mezi největší výzvy patří kromě oblasti pracovního trhu nebo bydlení především vzdělávání. Nový výzkum s názvem Hlas Ukrajinců: Zkušenosti a potřeby dětí a rodičů v českém vzdělávání, který připravily Sociologický ústav, PAQ Research a Nadace České spořitelny, dává prostor ke sdílení zkušeností právě příchozím uprchlíkům.

Výzkum probíhal v období mezi 20. červnem a 13. červencem 2022 a zúčastnilo se ho 1300 domácností s 1447 dětmi ve věku 2–7 let. Jeho hlavním poznatkem je, že v lepší integraci zatím brání kvalitnější výuka jazyka. Části ukrajinských rodičů v zápisech dětí na české školy brání malá informovanost i odmítání ze strany škol. Jen okolo 20 procent ukrajinských dětí se ve škole intenzivně učí česky. Většina dětí tak podle rodičů zatím česky zvládá jen základní slova a fráze.

Pochopení problémů uprchlíků

Děti, které se intenzivně česky učí, přitom častěji už jazyk umí použít. Okolo 70 procent dá dohromady alespoň pár vět a rozumí textu – to hovoří pro intenzivnější výuku českého jazyka u ukrajinských dětí.

Je také nutné připomenout, že právě před tímto rizikem odborníci a odbornice varovali, stejně jako před přílišnou segregací ukrajinských dětí. Ta se naštěstí ve výzkumu neukázala. Přesto lze s nástupem školního roku očekávat, že především mateřské školy zažijí ještě poměrně znatelný nápor uprchlických domácností. Je třeba se na něj kvalitně připravit.

Na české základní školy chodilo v červnu zhruba 57 procent dětí ukrajinských uprchlíků. Do mateřských a středních škol jen okolo 25 procent. Zhruba osmina dětí ve věku základní školy a pětina středoškoláků se neúčastnila žádné výuky – ani na české škole, ani online na Ukrajině. Na mateřské a základní školy chce velká většina rodičů děti ještě zapsat. Na podzim tedy lze očekávat přetlak v některých regionech. U studentů ve středoškolském věku je rizikem, že do škol nenastoupí.

Svou roli v tom hraje i další faktor, na který výzkum upozorňuje: nedostatečné zapojování uprchlíků do volnočasových aktivit. Rodiče po ní volají, i protože je důležitá z hlediska sociálního života, navazování vztahů, které jsou pro překonávání traumat spojených s válkou a nuceným útěkem z domova zásadní. Děti, které si tu najdou kamarády, snáze překonají otřesné zážitky, které byly v důsledku Putinovy agrese nuceny zažít. Je proto podstatné, aby tyto aktivity byly dostupné zdarma a nevytvářel se na uprchlíky další ekonomický tlak.

Převzato z Plusu

Podobné výzkumy, jako představily Sociologický ústav a PAQ Research, patří k nejdůležitějším projektům na poli integrace uprchlíků vůbec. Právě artikulování postojů těch, kteří jsou v našem systému noví a logicky i zranitelní, tady doposud chyběl. A může nám pomoct pochopit, v čem zatím neposkytujeme uprchlíkům dostatečné zázemí.

Empatické pochopení problémů, které uprchlíci mají, pomůže i české společnosti chápat lépe potřeby příchozích a nesklouznout k laciným odsudkům, na kterých se část politického spektra v čele s Tomiem Okamurou nebo Andrejem Babišem snaží získat politické body. Lidé, kteří prchli před válkou, potřebují mnohdy úplně základní, veskrze obyčejné věci, které my vnímáme jako samozřejmost. Poskytněme jim je – profitovat budeme všichni.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít