Co trápí ukrajinské uprchlíky na českém vzdělávání? Málo češtiny i nedostatečné zapojování do kroužků

Za chvíli to bude půl roku od chvíle, kdy Vladimir Putin rozpoutal agresivní vojenskou invazi na Ukrajinu. Česká republika se záhy stala premiantem v přijímání válečných uprchlíků: na hlavu jsme jich přijali nejvíce – to se bezpochyby zapíše do historie jako jeden z nejsvětlejších okamžiků našich novodobých dějin. Máme jednoduše být na co hrdí.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinské děti se v Liberci učí česky

Ukrajinské děti se v Liberci učí česky | Foto: Tomáš Mařas | Zdroj: Český rozhlas

Je ale stále nutné mít na paměti, že samotnou ochotou přijmout a pomoct těm, kteří utekli před zničující válkou, by práce na integraci ukrajinských rodin končit neměla. Naopak. Je třeba se soustředit i na další kroky, které uprchlíkům umožní lépe se začlenit a získat tak důstojné postavení v naší společnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Co trápí ukrajinské uprchlíky na českém vzdělávání? Málo češtiny i nedostatečné zapojování do volnočasových aktivit

Mezi největší výzvy patří kromě oblasti pracovního trhu nebo bydlení především vzdělávání. Nový výzkum s názvem Hlas Ukrajinců: Zkušenosti a potřeby dětí a rodičů v českém vzdělávání, který připravily Sociologický ústav, PAQ Research a Nadace České spořitelny, dává prostor ke sdílení zkušeností právě příchozím uprchlíkům.

Výzkum probíhal v období mezi 20. červnem a 13. červencem 2022 a zúčastnilo se ho 1300 domácností s 1447 dětmi ve věku 2–7 let. Jeho hlavním poznatkem je, že v lepší integraci zatím brání kvalitnější výuka jazyka. Části ukrajinských rodičů v zápisech dětí na české školy brání malá informovanost i odmítání ze strany škol. Jen okolo 20 procent ukrajinských dětí se ve škole intenzivně učí česky. Většina dětí tak podle rodičů zatím česky zvládá jen základní slova a fráze.

Pochopení problémů uprchlíků

Děti, které se intenzivně česky učí, přitom častěji už jazyk umí použít. Okolo 70 procent dá dohromady alespoň pár vět a rozumí textu – to hovoří pro intenzivnější výuku českého jazyka u ukrajinských dětí.

Sociolog Prokop: Musíme zastropovat množství dětí cizinců ve třídách. Hrozí segregace

Číst článek

Je také nutné připomenout, že právě před tímto rizikem odborníci a odbornice varovali, stejně jako před přílišnou segregací ukrajinských dětí. Ta se naštěstí ve výzkumu neukázala. Přesto lze s nástupem školního roku očekávat, že především mateřské školy zažijí ještě poměrně znatelný nápor uprchlických domácností. Je třeba se na něj kvalitně připravit.

Na české základní školy chodilo v červnu zhruba 57 procent dětí ukrajinských uprchlíků. Do mateřských a středních škol jen okolo 25 procent. Zhruba osmina dětí ve věku základní školy a pětina středoškoláků se neúčastnila žádné výuky – ani na české škole, ani online na Ukrajině. Na mateřské a základní školy chce velká většina rodičů děti ještě zapsat. Na podzim tedy lze očekávat přetlak v některých regionech. U studentů ve středoškolském věku je rizikem, že do škol nenastoupí.

Svou roli v tom hraje i další faktor, na který výzkum upozorňuje: nedostatečné zapojování uprchlíků do volnočasových aktivit. Rodiče po ní volají, i protože je důležitá z hlediska sociálního života, navazování vztahů, které jsou pro překonávání traumat spojených s válkou a nuceným útěkem z domova zásadní. Děti, které si tu najdou kamarády, snáze překonají otřesné zážitky, které byly v důsledku Putinovy agrese nuceny zažít. Je proto podstatné, aby tyto aktivity byly dostupné zdarma a nevytvářel se na uprchlíky další ekonomický tlak.

Podobné výzkumy, jako představily Sociologický ústav a PAQ Research, patří k nejdůležitějším projektům na poli integrace uprchlíků vůbec. Právě artikulování postojů těch, kteří jsou v našem systému noví a logicky i zranitelní, tady doposud chyběl. A může nám pomoct pochopit, v čem zatím neposkytujeme uprchlíkům dostatečné zázemí.

Empatické pochopení problémů, které uprchlíci mají, pomůže i české společnosti chápat lépe potřeby příchozích a nesklouznout k laciným odsudkům, na kterých se část politického spektra v čele s Tomiem Okamurou nebo Andrejem Babišem snaží získat politické body. Lidé, kteří prchli před válkou, potřebují mnohdy úplně základní, veskrze obyčejné věci, které my vnímáme jako samozřejmost. Poskytněme jim je – profitovat budeme všichni.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme