Česku se vrací jeho odpor ke kvótám i s úroky
Je to jako bumerang: Kdyby Česko, stejně jako Maďarsko nebo Polsko, tolik let nesabotovalo veškeré pokusy Evropské unie zavést kvóty na přerozdělování uprchlíků, nemuselo mít teď problém, se kterým si evidentně neví rady. Jde o ukrajinské Romy nocující po nádražích nebo ve stanech, protože se úřady, na rozdíl od neromských Ukrajinců, v jejich případě rozhodly zkoumat, zda mají v České republice na dočasnou ochranu nárok.
Zatím jsou jich tady stovky, ale údajně existují signály, že se jich sem chystá víc. Ministr vnitra je přesvědčen, že jelikož jde o Romy ze Zakarpatí, kde se nebojuje, nejedná se jim o nic jiného než o sociální dávky. Obdobně se k ukrajinským Romům staví i většina hejtmanů a starostů po celé zemi.
Dodejme, že absence bojů je na dnešní Ukrajině pojem značně relativní: na Ivano-Frankivské letiště, jen 150 kilometrů od slovenských hranic, dopadly ruské bomby krátce poté, co Putin Ukrajinu přepadl.
Jinými slovy, bez ohledu na to, kde se na Ukrajině zrovna bojuje, nárok na dočasnou ochranu má v Česku, stejně jako všude jinde v Evropské unii, každý Ukrajinec, ať je jakékoli barvy pleti. A ať jsou jakékoli i jeho motivy.
Česko dostane od Evropské unie téměř 680 milionů korun na pomoc ukrajinským uprchlíkům
Číst článek
Česko, a to nejen politici a úřady, ale celý národ, teď prochází zatěžkávací zkouškou, nakolik je to schopen respektovat. Je důležité v ní obstát co nejlíp, protože v budoucnu se Evropa bude muset vyrovnávat s migračními vlnami, proti nimž jsou nynější trable s ukrajinskými Romy procházka růžovým sadem.
Sdílení břemene
Na obzoru se rýsuje realistický scénář hladovějící Afriky a Blízkého východu, protože Rusové znemožnili Ukrajině zásobovat tamní země obilím. Vražedná vedra, nezvladatelné požáry, obludná tornáda a stoupající hladiny oceánů signalizují, že začala změna klimatu.
Na rozdíl od většiny ukrajinských žen a dětí, které se jednou vrátí domů, nebudou se mít lidé, prchající z neobyvatelných oblastí, kam vrátit.
Od července bude mít Česko unikátní příležitost zasloužit se o to, aby tohle všechno Evropa zvládla. Od Francie převezme předsednictví Evropské unii ve chvíli, kdy další pokus o společnou migrační a azylovou politiku, projednávanou už řadu let, dospívá k obzvlášť neuralgickému bodu: je jím „sdílení břemene“, jinými slovy solidarita v krizových situacích.
Čeští politici prosadili v minulosti jen to, že relokační kvóty už nejsou na pořadu dne. Teď musejí hledat jiné východisko. Takové, aby s ním souhlasili všichni. Nemožné je to jen na první pohled: jak důležitá je vzájemná solidarita, vědí teď z vlastní zkušenosti už úplně všechny unijní státy.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Důchodovou reformu potřebujeme, ještě víc ale musíme dbát na mezigenerační solidaritu
Julie Hrstková
Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory
Petr Šabata
Airbnb je zpátky. Nejen v krizi bydlení si Praha nemůže dovolit takto neregulovaný byznys s byty
Apolena Rychlíková
Definice trucovitosti na tři – ANO
Petr Honzejk