Geneze íránské krize

Americko-íránské vztahy jsou sice pošramocené již téměř 40 let, avšak v současnosti obě znesvářené země balancují na hraně válečného konfliktu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Trumpův kabinet, ač rozpolcen ve strategii, jak přimět vzdorný režim ajatolláhů k poslušnosti, vsadil na nezodpovědné hazardérství, které může být rozbuškou další ničivé války na Blízkém východě. 

U zrodu íránské krize bezesporu stála Trumpova vláda, která jednostranně vypověděla jadernou smlouvu s Íránem (JCPOA), již bezpečnostní experti považovali za účinnou garanci proti vypuknutí konfliktu na Blízkém východě. Zatímco USA fungující dohodu porušily, ostatní její signatáři, tedy Írán, Velká Británie, Francie, Německo, Rusko a Čína, ji striktně dodržovali.

Pokud chce Írán bojovat, bude to jeho oficiální konec, pohrozil americký prezident Trump

Číst článek

Tento neoddiskutovatelný fakt se však poněkud ztrácí ve všudypřítomné mainstreamové naraci o amerických zájmech v blízkovýchodním regionu a kontroverzním vlivu Íránců a jejich proxy sil tamtéž. Írán, ostatně jako každá regionální velmoc, sleduje své zájmy a často přitom využívá strategických chyb svých nepřátel. Činí tak leckdy nevybíravě, leč zdaleka ne tak destruktivně jako třeba arabští spojenci Washingtonu v Jemenu.

Co USA chtějí?

Donald Trump pravděpodobně kvůli blížícím se prezidentským volbám nechce svou zemi zatáhnout do zdlouhavé války. Snaží se tvrdým finančním embargem Teherán donutit k přijetí nového ponižujícího dealu. Jenže ani americký prezident, jehož záliba ve verbálních přestřelkách na Twitteru je již legendární, si nebere servítky a tenzi zbytečně vyhrocuje.

Přestože Teherán veřejně deklaroval, že o válečný konflikt s USA nestojí, Trump Íráncům opět vyhrožoval vojenskou silou. A to jen několik dnů poté, co prezident oznámil, že je s nimi připraven zasednout k jednacímu stolu.

Jenže neokonzervativní jestřábi v Bílém domě, zejména poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton a šéf americké diplomacie Mike Pompeo, si v Íránu přejí změnu režimu. Je jim lhostejné, zda toho bude dosaženo prostřednictvím zbraní a za cenu nevyhnutelného krveprolití. John Bolton, jenž je dlouholetým advokátem změny režimu, je podle analytika Trity Parsiho nyní svému cíli blíž, než kdykoliv předtím.

Chladné hlavy

USA poslaly do Perského zálivu letadlovou loď a bombardéry, odvolaly značnou část svého diplomatického personálu z Iráku, a v záloze mají vojenský plán, který počítá s nasazením 120 tisíců vojáků v případě, že Írán ohrozí americké cíle v oblasti nebo zintenzivní práci na svém jaderném programu.

Mezitím Teherán oznámil, že jadernou dohodu již nebude striktně dodržovat. Je to špatný strategický tah, neboť jestřábi Boltona hledají jakoukoliv záminku k vojenskému střetu se šíitskou velmocí.

Evropští signatáři JCPOA nejsou schopni vzdorovat agresivnímu kurzu Trumpova kabinetu proti Íránu. Jejich úsilí o vytvoření alternativního finančního mechanismu, který by zmírnil dopady amerického embarga, skončilo nezdarem. Nenechme se mýlit, také Evropská unie by v Teheránu raději viděla poddajnější režim, avšak na rozdíl od USA upřednostňuje transregionální bezpečnost a syrovou diplomacii.

Situace tedy není růžová, leč nic není ztraceno. Teheránský režim by se nyní měl vyvarovat zbytečných provokací a měl by držet své proxy síly v regionu na uzdě. V sázce není přežití opresivního teokratického režimu, nýbrž případný konflikt, jenž by byl daleko krvavější než válka v Iráku. Jestliže Donald Trump v brzké době Boltona na minutu nevyhodí, íránská vláda by měla zatnout zuby a pokusit se Trumpovo prezidentství přečkat.

Autor je komentátor Britských listů

Daniel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme