Americký Kapitol už v historii řádění zažil. Před ‚trumpisty‘ ho dobyly britské jednotky

Šokující záběry z amerického hlavního města, kde rozvášněné davy přívrženců zhrzeného prezidenta Donalda Trumpa vtrhly do budovy Kongresu, vyvolaly kromě odsouzení z celého světa také historické paralely. Bylo to teprve podruhé v dějinách, kdy se někomu podařilo násilím dobýt americký Kapitol. Poprvé k tomu došlo před více než dvěma stoletími a pro posvátné místo americké demokracie to dopadlo o poznání hůře než teď. V roce 1814 lehlo popelem.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příznivci Donalda Trumpa vtrhli během jednání Kongresu do budovy Kapitolu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Důvodem byl konflikt s Británií, kterému Američané přezdívají druhá válka za nezávislost nebo také válka pana Madisona – podle tehdejšího amerického prezidenta Jamese Madisona, který ji vyhlásil. Shodou okolností to byl rovněž republikán jako dnes Donald Trump, kterého i představitelé jeho vlastní strany obvinili z iniciování násilných událostí na Kapitolu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Nerad: Americký Kapitol v historii řádění zažil. Před „trumpisty“ ho dobyly britské jednotky

Na počátku 19. století bylo příčinou bojů rostoucí napětí mezi někdejšími britskými koloniálními vládci a mladými Spojenými státy. Američanům se nelíbila britská blokáda jejich přístavů a obchodu s Francií kvůli válce s Napoleonem nebo spolupráce Britů s indiány. Zároveň toužili rozšířit území USA o britské panství v Kanadě.

Hvězdami posetý prapor

Navzdory třem letům bojů se to nepodařilo a mír podepsaný na Štědrý den roku 1814 v dnešním belgickém Gentu jen stvrdil dosavadní územní državy. I proto dnes vedou hranice mezi Spojenými státy a Kanadou tudy, kudy vedou.

V té době už byl Kapitol a s ním celý Washington v troskách. V srpnu téhož roku ho dobyly britské jednotky a americké vládní a parlamentní budovy vypálily a vyrabovaly. Terčem jejich řádění se tehdy stal i Bílý dům, odkud si britští vojáci stejně jako z Kapitolu odnášeli suvenýry třeba v podobě oblečení prezidenta Madisona.

Totožné obrázky nabídl i Washington dnešních dnů, kdy si rádoby američtí vlastenci brali z kanceláří šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a dalších politiků upomínky na proniknutí do staroslavného Kongresu a vítězně se s nimi fotili. Jak říká klasik, v historii už tu všechno bylo.

Navzdory tragickým událostem pro americkou metropoli nepatří střety z před 200 let ke známým konfliktům. V očích Američanů je zcela zastiňuje válka za nezávislost na konci předchozího století. Pro Evropu byl v té době mnohem důležitější konflikt s napoleonskou Francií.

Ve Spojených státech se proto také někdy o tehdejších bojích s Británií mluví jako o válce, kterou si nikdo nepamatuje. Nezbývá než doufat, že i na současné hrůzné výjevy z Kapitolu a otevřený útok na jeden z pilířů demokracie v USA bude možné brzy zapomenout a připomínat je budou už jen historické záznamy. A že se americká politika zotaví z tohoto neblahého dědictví po Donaldu Trumpovi rychleji, než jak dlouho trvala nová výstavba Washingtonu po britském řádění v 19. století.

Jeden vysoce symbolický pozůstatek na tehdejší události přesto Američanům přetrval až do dnešních dnů a hrdě se k němu hlásí. Během bojů vznikla báseň Hvězdami posetý prapor. Ta se později stala hymnou Spojených států a v současnosti je možná jednou z mála věcí, která spojuje hluboce rozdělenou americkou společnost i politiku.

Autor je analytik Českého rozhlasu

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme